|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Úterý, 10 Říjen 2006 23:13 |
|
Otzka byla poloena nvt?vnkem tohoto webu v sekci Diskuze.
Miroslav Benk napsal:
5. 10. 2007 (09:57)
Prosm o sd?len jakm zp?sobem byl opracovn rm pistole vz.52. M po svm obvodu netradi?n? p??n rhy po nstroji jako by byl soustruen, nelze vak najt spole?nou osu. D?kuj za odpov?d, p?padn? odkaz.
Jedn se mi o obvodovou radiusovou ?st o polom?ru 20mm. Studiem problmu jsem doel k nzoru, e se jedn o jaksi kyvn nstroj,nemm to vak ov??en. D?kuji za zjem o tuto problematiku a t?m se na odpov?d. |
|
Aktualizováno Sobota, 25 Říjen 2008 14:28 |
|
Napsal uživatel Administrator
|
|
Pondělí, 09 Říjen 2006 16:46 |
Nitroglycerin je olejovit bezbarv a naloutl toxick kapalina, kter se velmi snadno (p?i nrazu nebo rychlm zah?t) p?ivd k vbuchu za uvoln?n zna?nho mnostv energie. Vzhledem k tomu je i p?eprava nitroglycerinu pom?rn? nebezpe?n, co zsadnm zp?sobem omezovalo praktick vyuit tto vbuniny v dobch, kdy byl k dispozici pro trhac prce pouze ?ern prach a st?eln bavlna.
Chemicky je nitroglycerin trojnsobnm esterem glycerolu s kyselinou dusi?nou (glyceroltrinitrt), sumrn vzorec C3H5N3O9. P?i pokojov teplot? je nitroglycerin kapalinou, kter tuhne p?i 13 C. Detona?n rychlost kapalnho nitroglycerinu je 7 700 m/s a tuh nitroglycerin detonuje rychlost a 9 000 m/s pat? tedy mezi nejbrizantn?j vbuniny.
Nitroglycerin byl objeven v roce 1847 italskm chemikem Ascaniem Sobrerem. Jako zkladn sloka dynamitu p?edstavuje jednu z kl?ovch slou?enin ve vrob? trhavin i st?elivin od 19. stolet dodnes.
Dal vyuit nachz nitroglycerin v medicn?. Hlavn ?inek jeho p?soben na lidsk organizmus spo?v v rychlm rozi?ovn tepen a tm i poklesu krevnho tlaku. Pouv se jako lk p?edevm u pacient? s chorobami srdce a vysokm krevnm tlakem. Ihned po zpozorovn nstupu srde?nch problm? (buen srdce, fibrilace) by si m?l pacient zasunout tabletku s malm mnostvm nitroglycerinu (obvykle 0,1mg) pod jazyk a nechat ji rozpustit. V sou?asn dob? jsou k dispozici i preparty, v nich je nitroglycerin podvn ve form? 1% roztoku v alkoholu a doporu?en dvka v tomto p?pad? nem p?ekro?it n?kolik kapek.
Nitroglycerin toti pat? mezi zna?n? toxick ltky a ji dvka n?kolika destek miligram? m?e zp?sobit smrt ?lov?ka. T?k otrava se projevuje bolestmi, k?e?emi, zmodrnm sliznic, poruchami zraku a otoky. Postienho je t?eba p?emstit na ?erstv vzduch a podvat silnou kvu nebo lky proti bolesti hlavy.
P?soben na lidsk organizmus je siln? individuln a obvykle p?i dlouhodob?jm styku s touto ltkou dochz k p?ivykn na zven dvky. Dlouhodob prce s nitroglycerinem nezp?sobuje chronick otravy a z toxikologickho hlediska nen proto za?azen mezi pr?myslov jedy.
|
|
Aktualizováno Neděle, 11 Květen 2008 20:23 |
|
|
Napsal uživatel Jan Komenda
|
|
Pondělí, 09 Říjen 2006 08:33 |
|
Amatrsky upravovan a podomcku vyrb?n st?eln zbran?
prodlouena do 30. 6. 2008
Nm?tem velmi specifick vstavy zahjen v Muzeu Policie ?R v Praze v z? 2007, je problematika amatrsky upravovanch a podomcku vyrb?nch st?elnch (p?edevm palnch) zbran. Tma bylo v Muzeu Policie ?R ji v minulosti prezentovno v rmci expozice, ovem bez zsadn?jho zpracovn p?edm?ty byly vystaveny na mal ploe pouze jako sbrkov unikty. Krtkodob vstava si klade za cl p?edstavit nvt?vnkovi toto tma v rmci ur?it koncepce, kdy jsou samostatn? prezentovny jednotliv typy upravovanch a podomcku vyrb?nch zbran. |
|
Aktualizováno Sobota, 25 Říjen 2008 14:42 |
|
|
 |
 |
|
Napsal uživatel Administrator
|
|
Pondělí, 09 Říjen 2006 07:49 |
|
K inteligentn munici se ?ad vechny druhy munice (zejmna munice s ni?ivmi ?inky), kter vyuvaj p?i sv funkci prvky um?l inteligence (Artificial Intelligence AI) - nap?. p?i vyhledvn a selekci ni?enho cle, pop?. i ni?en cle. Inteligentn munice je schopna b?hem bojovho pouit svou funkci bez ?asti obsluhy zbra?ovho systmu tvo?iv? p?izp?sobit aktuln situaci na bojiti a s maximln efektivnost tak vyut ni?ivou energii zalaborovanch vbunin. V oblasti pozemn vzbroje armd dnes pat? do tto skupiny p?edevm nejmodern?j sofistikovan druhy d?lost?eleckho st?eliva a jinch druh? munice (zejmna enijnch min a raket).
N?kter druhy munice naopak inteligence z nejr?zn?jch d?vod? nepoznamenala (nap?. ru?n granty a st?elivo pro ru?n zbran?) a jejich AIQ tak i nadle z?stv na bodu mrazu. Vdy? takov inteligentn ru?n grant, jen by mohl bt chyt?ej ne p?k, kter jej hz, by byl docela dobrm sebevraednm nstrojem. Ale vra?me se do reality.
Stupe? um?l inteligence munice se odvj od kvality mozku munice inicia?nho za?zen. Jeho pyrotechnick, mechanick a elektronick prvky mus zaji?ovat nejen vysokou bezpe?nost munice, ale i jej funk?n spolehlivost a ur?itou kreativn schopnost.
Vvoj a zavd?n inteligentn munice do vzbroje nejvysp?lejch armd je projevem kvalitativnho zbrojen, kdy relativn? mal po?ty inteligentnch zbra?ovch systm? mohou snadno zskat p?evahu nad po?etnmi (hloupmi) systmy bez stop inteligence. Inteligentn munice ?asto umo?uje ni?it cle zcela novmi postupy, kter by u p?buznch klasickch druh? munice v?bec nep?ichzely v vahu. Tm vrazn? roste jej bojov efektivnost. Podle p?edpoklad? zbrojnch expert? bude inteligentn munice v procesu kvalitativnho zbrojen postupn? nahrazovat munici klasickou. Tm se doshne vych ?ink? v cli s menm mnostvm pouit munice. Extrmn cena inteligentn munice tak bude stle mn? vraznm limitujcm faktorem.
Podvejme se nyn na n?kolik sp?nch a v praxi vyuvanch p?klad? vyuit um?l inteligence v zavedench muni?nch kompletech sou?asnosti.
Nezanedbateln znaky inteligence jsou patrn u d?lost?eleckch st?el s prvky aktivn submunice (obr.1 a 2), kter jsou po vmetu z t?la st?ely nad povrchem Zem?, na n?m jsou rozmst?ny cle, schopny pomoc vhodnch senzor? najt vhodn obrn?n cl a zni?it jej shora zsahem masivnho kovovho pr?bojnho jdra typu EFP (Explosively Formed Projectile) vytvarovanho a urychlenho vbuchem trhaviny. S vyuitm tohoto typu munice lze d?lost?eleck zbran? vyut i k ni?en jednotlivch obrn?nch cl? nep?mou st?elbou a na hranice maximlnho dost?elu, tj. a na vzdlenosti n?kolika (max. 4) destek kilometr? (zbra?ov systmy IFPA - Indirect Fire Precision Attack, munice PGM Precision Guided Munition).
Obrzek 1 - Funkce aktivn submunice d?lost?eleck kontejnerov st?ely nad prostorem obrn?nch cl? protivnka (submunice typu EFP je vybavena kormidly)
 
Obrzek 2 - D?lost?eleck st?ela SMArt re 155 mm se dv?ma prvky aktivn pr?bojn submunice s npln typu EFP (submunice je vybavena padkem) Ve popsan typy inteligentnch d?lost?eleckch st?el se vyzna?uj pln? autonomn funkc, po vst?elu nezvislou na ?lov?ku a pat? tedy jednak do skupiny zbra?ovch systm? F&F (Fire & Forget vyst?el a zapome?), jednak do pokrokov muni?n skupiny ICM (Improved Conventional Munition).
Typickm druhem inteligentn munice, kter se stala v poslednch desetiletch jednou z nejdynami?t?ji se rozvjejcch skupin vzbroje, jsou enijn protitankov (PT) miny. Tyto miny vych generac jsou schopny vy?adit obrn?n cl s velmi vysokou efektivnost (vyjd?enou velikost plochy ternu ?inn? pokryt adjustovanou minou i pom?rem ceny vy?azenho tanku a samotn miny), u jinch zbra?ovch systm? nedosaitelnou.
Nekontaktn rozn?cova?e t?chto min, v jejich konstrukci jsou zastoupeny multifunk?n bloky s modernmi senzory, jednozna?n? ?ad miny k vysoce ?inn munici nejen se znaky um?l inteligence, ale pochopiteln? i zke?nosti. Spojen zke?nosti s inteligenc je smrtc kombinace. Tyto vlastnosti spolu s monost minovn na dlku v relnm ?ase (pomoc kontejnerovch nosi?? v podob? d?lost?eleckch st?el, raketovch bojovch hlavic ?i leteckch pum) dvaj PT minm irok monosti vyuit.
Multifunk?n inteligentn rozn?cova?e PT enijnch min vyuvaj ke sv funkci optick, akustick, seismick a induk?n senzory. Optick senzory detekuj p?ijd?jc cl ve viditeln i I? oblasti. Akustick senzory snmaj hluk pohonn jednotky pohybujcho se cle, kter je specifick pro kad druh cle typu bojov technika a p?i snmn ve stereo reimu umo?uj ur?it i polohu cle vzhledem k min?.
Tanky o hmotnosti n?kolika destek tun vyvolvaj p?i svm pohybu po bojiti ot?esy p?dy vy intenzity a maj proto uniktn seismick obraz, kter je ?iteln senzorem miny i p?i jejm uloen pod povrch ternu. Tanky jsou navc tvo?eny zna?nm mnostvm feromagnetickho materilu. Proto vyvolvaj svou p?tomnost v ur?itm prostoru zm?ny magnetickho pole Zem?, kter jsou detekovny induk?nm senzorem miny. Induk?n obraz umo?uje nejen spolehliv odlien tanku od jinch druh? t?k bojov techniky, ale i nalezen optimlnho okamiku pro funkci miny (u protidnovch min obr.3). 
Obrzek 3 - Kumulativn protidnov PT mina pronikajc dnem korby tanku (1 - induk?n senzor, 2 - elektronick jednotka rozn?cova?e s ostatnmi senzory, 3 baterie, 4,5,6 pojistky, 7 - vmetn npl?, 8 - po?inov npl?, 9 - kumulativn npl?, 10 - t?lo miny) Pokud vyhodnot vechny ?ty?i senzory p?tomnost obrn?nho cle v optimln poloze pro ni?en, je mina iniciovna a sm?rov npl? pronik dnem korby. Pokud nen informace o cli pln, k odplen miny nedojde, rozn?cova? miny se po krtk dob? p?epne do spornho reimu a ?ek na dal obrn?nou ob??.
Nejmodern?j protistropn PT mina typu WAM (Wide Area Mine velkoplon mina, tj. mina pokrvajc svm ?inkem velkou plochu ternu obr.4) ?ek na sv?j obrn?n cl na povrchu ternu. P?i jeho p?jezdu se v dosahu miny vyst?el do vky aktivn prvek. Ten skenuje tern a po objeven cle jej ni? shora pr?bojnm jdrem typu EFP, tedy obdobnm zp?sobem, jako ve popsan d?lost?eleck submunice. 
Obrzek 4 - Protistropn mina typu WAM s pr?bojnm ?inkem (?inn? pokryt plocha ternu jednou minou cca 3 ha, cena miny okolo 50 000 USD) Pouitm inteligentnch systm? detekce cle a rozn?tu ve spojen s dlkovm minovnm se enijn miny stvaj z d?v?jch relativn? jednoduchch prvk? vzbroje velmi ?innmi universlnmi bojovmi prost?edky, kter i p?es sv relativn? statick funk?n ?een nalzaj efektivn uplatn?n i p?i vysoce dynamickch zp?sobech veden ozbrojenho boje.
Soudob vzory vojensk inteligentn munice jsou vsledkem dlouhodobho vvoje, zaloenho na velkm mnostv zkuenost a kompromis?, vvoje doprovzenho sp?chy i nezdary. U sebelpe navren munice s vysokm AIQ uke teprve dlouholet praxe, zda je skute?n? munic nejen ?innou, ale i bezpe?nou a spolehlivou.
Inteligentn munici a zbra?ovm systm?m jist? pat? budoucnost. I p?es ur?itou schopnost autonomn a kreativn funkce a relativn samostatnost v ?een vybranch bojovch situac si vak ?lov?k bude muset ponechat hlavn rozhodovac prvo o pouit systmu, tj. pomysln prst na spouti.
|
|
Aktualizováno Neděle, 11 Květen 2008 20:12 |
|
Technika
