K inteligentní munici se ?adí všechny druhy munice (zejména munice s ni?ivými ú?inky), které využívají p?i své funkci prvky um?lé inteligence (Artificial Intelligence – AI) - nap?. p?i vyhledávání a selekci ni?eného cíle, pop?. i ni?ení cíle. Inteligentní munice je schopna b?hem bojového použití svou funkci bez ú?asti obsluhy zbra?ového systému tvo?iv? p?izp?sobit aktuální situaci na bojišti a s maximální efektivností tak využít ni?ivou energii zalaborovaných výbušnin. V oblasti pozemní výzbroje armád dnes pat?í do této skupiny p?edevším nejmodern?jší sofistikované druhy d?lost?eleckého st?eliva a jiných druh? munice (zejména ženijních min a raket).

N?které druhy munice naopak inteligence z nejr?zn?jších d?vod? nepoznamenala (nap?. ru?ní granáty a st?elivo pro ru?ní zbran?) a jejich AIQ tak i nadále z?stává na bodu mrazu. Vždy? takový inteligentní ru?ní granát, jenž by mohl být chyt?ejší než p?šák, který jej hází, by byl docela dobrým sebevražedným nástrojem. Ale vra?me se do reality.

Stupe? um?lé inteligence munice se odvíjí od kvality „mozku“ munice – inicia?ního za?ízení. Jeho pyrotechnické, mechanické a elektronické prvky musí zajiš?ovat nejen vysokou bezpe?nost munice, ale i její funk?ní spolehlivost a ur?itou „kreativní“ schopnost.

Vývoj a zavád?ní inteligentní munice do výzbroje nejvysp?lejších armád je projevem kvalitativního zbrojení, kdy relativn? malé po?ty inteligentních zbra?ových systém? mohou snadno získat p?evahu nad po?etnými („hloupými“) systémy bez stop inteligence. Inteligentní munice ?asto umož?uje ni?it cíle zcela novými postupy, které by u p?íbuzných klasických druh? munice v?bec nep?icházely v úvahu. Tím výrazn? roste její bojová efektivnost. Podle p?edpoklad? zbrojních expert? bude inteligentní munice v procesu kvalitativního zbrojení postupn? nahrazovat munici klasickou. Tím se dosáhne vyšších ú?ink? v cíli s menším množstvím použité munice. Extrémní cena inteligentní munice tak bude stále mén? výrazným limitujícím faktorem.

Podívejme se nyní na n?kolik úsp?šných a v praxi využívaných p?íklad? využití um?lé inteligence v zavedených muni?ních kompletech sou?asnosti.

Nezanedbatelné znaky inteligence jsou patrné u d?lost?eleckých st?el s prvky aktivní submunice (obr.1 a 2), které jsou po výmetu z t?la st?ely nad povrchem Zem?, na n?mž jsou rozmíst?ny cíle, schopny pomocí vhodných senzor? najít vhodný obrn?ný cíl a zni?it jej shora zásahem masivního kovového pr?bojného jádra typu EFP (Explosively Formed Projectile) vytvarovaného a urychleného výbuchem trhaviny. S využitím tohoto typu munice lze d?lost?elecké zbran? využít i k ni?ení jednotlivých obrn?ných cíl? nep?ímou st?elbou až na hranice maximálního dost?elu, tj. až na vzdálenosti n?kolika (max. 4) desítek kilometr? (zbra?ové systémy IFPA - Indirect Fire Precision Attack, munice PGM – Precision Guided Munition).

Výše popsané typy inteligentních d?lost?eleckých st?el se vyzna?ují pln? autonomní funkcí, po výst?elu nezávislou na ?lov?ku a pat?í tedy jednak do skupiny zbra?ových systém? F&F (Fire & Forget – vyst?el a zapome?), jednak do pokrokové muni?ní skupiny ICM (Improved Conventional Munition).

Typickým druhem inteligentní munice, která se stala v posledních desetiletích jednou z nejdynami?t?ji se rozvíjejících skupin výzbroje, jsou ženijní protitankové (PT) miny. Tyto miny vyšších generací jsou schopny vy?adit obrn?ný cíl s velmi vysokou efektivností (vyjád?enou velikostí plochy terénu ú?inn? pokryté adjustovanou minou i pom?rem ceny vy?azeného tanku a samotné miny), u jiných zbra?ových systém? nedosažitelnou.

Nekontaktní rozn?cova?e t?chto min, v jejichž konstrukci jsou zastoupeny multifunk?ní bloky s moderními senzory, jednozna?n? ?adí miny k vysoce ú?inné munici nejen se znaky um?lé inteligence, ale pochopiteln? i záke?nosti. Spojení záke?nosti s inteligencí je smrtící kombinace. Tyto vlastnosti spolu s možností minování na dálku v reálném ?ase (pomocí kontejnerových nosi?? v podob? d?lost?eleckých st?el, raketových bojových hlavic ?i leteckých pum) dávají PT minám široké možnosti využití.

Multifunk?ní inteligentní rozn?cova?e PT ženijních min využívají ke své funkci optické, akustické, seismické a induk?ní senzory. Optické senzory detekují p?ijížd?jící cíl ve viditelné i I? oblasti. Akustické senzory snímají hluk pohonné jednotky pohybujícího se cíle, který je specifický pro každý druh cíle typu bojová technika a p?i snímání ve stereo režimu umož?ují ur?it i polohu cíle vzhledem k min?.

Tanky o hmotnosti n?kolika desítek tun vyvolávají p?i svém pohybu po bojišti ot?esy p?dy vyšší intenzity a mají proto unikátní seismický obraz, který je “?itelný” senzorem miny i p?i jejím uložení pod povrch terénu. Tanky jsou navíc tvo?eny zna?ným množstvím feromagnetického materiálu. Proto vyvolávají svou p?ítomností v ur?itém prostoru zm?ny magnetického pole Zem?, které jsou detekovány induk?ním senzorem miny. Induk?ní obraz umož?uje nejen spolehlivé odlišení tanku od jiných druh? t?žké bojové techniky, ale i nalezení optimálního okamžiku pro funkci miny (u protidnových min – obr.3).

Pokud vyhodnotí všechny ?ty?i senzory p?ítomnost obrn?ného cíle v optimální poloze pro ni?ení, je mina iniciována a sm?rová nápl? proniká dnem korby. Pokud není informace o cíli úplná, k odpálení miny nedojde, rozn?cova? miny se po krátké dob? p?epne do úsporného režimu a ?eká na další obrn?nou ob??.

Nejmodern?jší protistropní PT mina typu WAM (Wide Area Mine – „velkoplošná“ mina, tj. mina pokrývající svým ú?inkem velkou plochu terénu – obr.4) ?eká na sv?j obrn?ný cíl na povrchu terénu. P?i jeho p?íjezdu se v dosahu miny vyst?elí do výšky aktivní prvek. Ten skenuje terén a po objevení cíle jej ni?í shora pr?bojným jádrem typu EFP, tedy obdobným zp?sobem, jako výše popsaná d?lost?elecká submunice.

Použitím inteligentních systém? detekce cíle a rozn?tu ve spojení s dálkovým minováním se ženijní miny stávají z d?ív?jších relativn? jednoduchých prvk? výzbroje velmi ú?innými universálními bojovými prost?edky, které i p?es své relativn? statické funk?¬ní ?ešení nalézají efektivní uplatn?ní i p?i vysoce dynamických zp?sobech vedení ozbrojeného boje.

Soudobé vzory vojenské inteligentní munice jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, založeného na velkém množství zkušeností a kompromis?, vývoje doprovázeného úsp?chy i nezdary. U sebelépe navržené munice s vysokým AIQ ukáže teprve dlouholetá praxe, zda je skute?n? municí nejen ú?innou, ale i bezpe?nou a spolehlivou.

Inteligentní munici a zbra?ovým systém?m jist? pat?í budoucnost. I p?es ur?itou schopnost autonomní a kreativní funkce a relativní samostatnost v ?ešení vybraných bojových situací si však ?lov?k bude muset ponechat hlavní rozhodovací právo o použití systému, tj. pomyslný prst na spoušti.