Otázka byla položena návšt?vníkem tohoto webu v sekci Diskuze

Roman Hund napsal:
15.11.2007 (21:06)

 Náboj vz 82 by m?l mít oproti náboji Makarov na krátkou vzdálenost v?tší ú?inek. V Manuálu obranné st?elby (nakladatelství Grada) je fotografie z testu pr?bojnosti do d?eva, kde je st?ela náboje Makarov o dobrých 5 cm hloub?ji oproti st?ele nb 9mm vz 82. Pokud nebyl test proveden na v?tší dálku, kde by Makarov teoreticky m?l lépe držet rychlost a tudíž i energii, tak mne výsledek p?ekvapil. ?ekal bych, že to bude opa?n?, tak mi nyní trochu uniká smysl vývoje náboje vz 82. Budu rád, když mi poskytnete informace ohledn? balistiky, výkonu nebo porovnání obou náboj?, které by mi v "problému" ud?lali jasno. D?kuji. S pozdravem Roman HUND

Jan Komenda reaguje:

Náboj vz.82 je velmi blízkým p?íbuzným náboje 9 mm Makarov. Nejsem si jist, zda hlavním d?vodem pro jeho zavedení v minulém století byla práv? kritéria koncové balistiky. Skute?ností však je, že balistické charakteristiky obou náboj? jsou vzhledem k odlišné konstrukci obou náboj? dost odlišné, viz údaje:
Charakteristika / rozm?r (vz. 82 / Mak)
Celková hmotnost náboje / g (8,1 / 10,0),
Hmotnost monoogiv. st?ely / g (4,5 / 6,1),
Hmotn. vým. prach. nápln? / g (0,28 / 0,21),
Po?áte?ní rychlost st?ely / m/s (400 / 310),
Balistický výkon náboje / J (360 / 293),
Hodnoty pr?bojnosti na ústí (hloubky vniku do materiál? / mm)
d?evo tvrdé p?í?n? (40 / 47) a podéln? (38 / 42),
cihla pálená (20-42 / 22)
písek suchý (150 / 190),
hlína ornice (295 / 300).

Z údaj? je z?ejmé, že dvaaosmdesátka Makarova nijak ve schopnosti pronikat p?ekážkami nep?evyšuje, spíše naopak. Spékaná st?ela vz.82 je sice rychlejší, má v?tší po?. energii, ale také v?tší pr?m?r (ve srovnání s ocel. jádrem Makarova) a je leh?í, takže je snadn?ji p?i proniku zbržd?na.

Otesánek dopl?uje:

I když dotaz ohledn? náboje 9 mm Makarov, potažmo pistole a náboje vz. 82 je adresován Doc. Ing. Komendovi, CSc., rád bych se zapojil do diskuze.
Je obecn? známo, že k jejich k zavedení došlo p?i unifikaci v rámci Varšavské smlouvy. Jak je však naším dobrým národním zvykem, vždy jsme v této oblasti šli trochu svou cestou (nap?. náboj 7,62x45 mm nebo Sa vz. 58 oproti ostatním zemím, ve kterých byl zaveden samopal AK).
Když byla zavedena pistole vz. 82 a náboje 9 mm Makarov, základní problém nebyl ani tak s ú?inností, ale se spolehlivostí zbran? a p?esností st?elby. Ruské Makarovy, které se p?vodn? používaly, mají totiž tvrdší zápalku, takže se stávalo, že je ?Z 82 nezvládala odpálit. Souvisí to s materiálem použitým p?i výrob? plechu zápalky a jeho tlouš?kou. Muselo dojít k úprav? zbran?, takže v sou?asné dob? to již problém není. Druhá v?c byla, že ruské vojenské náboje mají ve st?ele jádro z m?kké oceli (má tvar h?íbku), kdy jádra byla šlompácky zalisována a st?ely se p?i letu odchylovaly. To už se na zbrani odstranit nedá. Byl tu ješt? faktor ekonomický ? tedy, dá-li se o ekonomice v rámci Varšavské smlouvy hovo?it.

St?ela náboje 9 mm vz. 82 má hmotnost zhruba 4,5 gramu oproti st?ele 9 mm Makarov, která váží p?ibližn? 6 gram?. Je tedy leh?í, má vyšší rychlost a z?ejm? o n?co lépe p?edává svoji energii. Je homogenní, spékaná z ocelových pilin, zatím co Makarov má celopláš?ové st?ely, bu? s jádrem celoolov?ným, nebo s ocelovým jádrem a olov?nou košilkou. Cesta od náboje 9 mm Makarov k náboji vz. 82 nebyla p?ímá, vydalo by to na samostatné povídání.
Mezi pr?bojností a ú?inností náboje není p?ímá úm?ra, ve smyslu použití na živou sílu. Srovnáme-li náboj 7,62x25 TT, 9 mm Luger a .45 ACP, pak nejv?tší pr?bojnost má 7,62 TT, následuje 9 mm Luger a až pak je .45 ACP. Co se však tý?e ú?inku na živou sílu, je to p?esn? obrácen? (hovo?íme stále o pistolových nábojích).

Na záv?r ješt? perli?ka: Ing. Strouhal z ?eské zbrojovky Uhr. Brod, který zavád?l výrobu pistolí vz. 82 (a je též autorem unikátního oboustranného armádního pouzdra pro tuto zbra?) si vede soukromý p?ehled o použití zbran?/náboje v ?R (p?ece jenom to je jeho dít?). Došlo k tomu 6x, p?i?emž zastavovací ú?inek byl vždy okamžitý a pokaždé nastala smrt. Mediáln? známý je p?ípad zast?elení policisty na Brn?-venkov? a úmrtí n?meckého turisty p?i úderu zbraní (které pak bylo svád?no na pistoli).

Roman Hund reaguje:

D?kuji vám za odpov?? a získání zajímavých informací, p?esto bych se ješt? rád dozv?d?l, když už jste zmínil statistiku použití pistole vz.82, zda m?žete doplnit informaci o jaké se jednalo st?elivo, v odpov?di píšete "p?ehled o použití zbran?/náboje" a pokud vím, tak mimo A?R (?SLA) se náboje vz82 nepoužívají(ly).

Otesánek dopl?uje:

Krom? naší armády byla pistole vz. 82 zavedena jako služební zbra? i u Policie ?R (armádní provedení), ale byla to spíše epizoda, která trvala odhadem 3-4 roky (délka se lišila podle jednotlivých kraj?). Jednalo se o vsuvku mezi ?Z 70 a CZ 75 P-01. U armády se standardn? používaly bu? ruské vojenské náboje s ocelovým jádrem ve st?ele nebo ?eské vz. 82, policisté dostávali náboje S&B se st?elou FMJ. Nelze však vylou?it zám?nu náboj? u jednotlivých složek, a? již neúmyslnou nebo cílenou. Proto nelze s jistotou ?íci, jaký náboj byl ve kterém p?ípad? použit. P?ehled o kterém jsem se zmi?oval není nic oficiálního, pouze soukromá záležitost.