Otázka byla položena návšt?vníkem tohoto webu v sekci Diskuze.

Miroslav Benák napsal:
5. 10. 2007 (09:57)

Jan Komenda reaguje:

Pistole vz. 52, jak napovídá její ozna?ení, vznikla více než p?ed p?l stoletím a technologie její výroby odpovídala tehdejší dob?. Na základ? požadavku Ministerstva národní obrany zavést po?átkem 50. let do výzbroje ?s. armády pistoli na sov?tský náboj 7,62 x 25 Tokarev byl v roce 1951 Ji?ím ?ermákem (pozd?jší konstruktér 7,62 mm samopalu vz. 58). vyvinut prototyp pistole ?Z 513, který byl po úpravách a opakovaných zkouškách v dubnu 1952 zaveden do výzbroje naší armády pod ozna?ením 7,62 mm pistole vz. 52. Výroba této pistole probíhala v letech 1952 - 1954 v ?eské zbrojovce ve Strakonicích. Vyrobilo se více než 200 000 ks, což je z dnešního pohledu úctyhodné množství. Vzhledem k tomu, že v tehdejší dob? nebyly k výrob? rám? u nás používány odlitky, byl rám vyráb?n t?ískovým zpracováním z výkovku. Po?etné výrobní série umožnily výrobu pistole na mnoha jednoú?elových strojích sestrojených pro ur?itou specifickou operaci technologického postupu. Pro výrobu t?la (rámu) pistole se p?evážn? používalo frézování, vrtání a broušení. Plochy, které máte na mysli, vznikly s nejv?tší pravd?podobností broušením (finální operace po použití tvarové frézy).

Odpov?? jsem zpracoval za p?isp?ní kolegy doc. Ing. Stanislava Procházky, CSc. a s využitím ?lánku Abrahámoviny pistole vz. 52, který byl uve?ejn?n ve St?elecké revui ?. 6 v roce 2002.

Miroslav Benák napsal:

Vážený pane Komendo. D?kuji Vám za obsáhlou až vy?erpávající odpov?d, nicmén? se záv?rem o broušení po tvarové fréze zásadn? nesouhlasím. Jsem p?esv?d?en , že práv? tvarová fréza byla nahrazena oním jednoúcelovým strojem a broušení byl luxus pro armádní zbran. Jsem dlouholetý strojní obráb?? kov? ,který velice dob?e pozná stopy po klasických nástrojích a to ostrých i tupých a proto mne ona technologie zaujala.Je politování hodné, že takováto unikátní technologie byt z minulého století není zadokumentovaná ani na zbrojní kated?e, ?emu se m?že adept nau?it když nezná minulost. Ješt? jednou d?kují za Váš ?as ,který jste m? v?noval. M.

Miroslav Novák doplnil:

Ze stop na vn?jším povrchu rámu pistole vyplývá, že k výrob? obvodové ?ásti rámu byla použita tvarová fréza. P?í?né vrypy na plochách o rádiusu 20 mm jsou zp?sobeny odskakováním (drn?ením) obráb?cí frézy, tzn., že obráb?ní neprobíhalo za ideálních podmínek (vysoká ?ezná rychlost, tup?jší nástroj, ne však tupý). Stopková fréza se pod zatížením ohýbala a tím se m?nily ?ezné podmínky.

Miroslav Benák uzav?el:

Dobrý den, d?kuji Vám, že jste si dal práci s objasn?ním problému s kterým jsem si Vás dovolil obt?žovat. Pod vlivem rozboru pana Nováka jsem op?t bedliv? prozkoumal vrypy na mé pistoli /jinou nemám k dispozici/ a musím p?iznat, že jsem našel i podélné byt nepatrné rýhy, které podporuji Vaši teorii. Ve svém hodnocení jsem nevzal v úvahu extrémní obráb?cí podmínky s tím opravdu nemám zkušenosti, vzhledem k ochran? drahého nástroje. Tímto se omlouvám za své chybné názory. Vzhledem k 50 lét?m jsem spíš p?edpokládal nedostatek tvarových nástroj? pro tak velkou sérii. D?kuji za pou?ení a je jen škoda, že neznáme pam?tníka této unikátní výroby. S pozdravem Miroslav Benák