Technika

RUCE VZHŮRU

Hlavn� menu

Dal�� odkazy

Po?�tadlo

Knihy z na�� nab�dky

Feed Entries

�vodn�

Technika

TASERy

Napsal uživatel Administrator
Čtvrtek, 12 Říjen 2006 16:50
Odkaz: Videoz�znam "V�st?el ze zbran? TASER" TASER je ozna?en� ob�van� nelet�ln� (tj. nesmrt�c�) st?eln� zbran?, kter� paralyzuje �iv� c�l s vyu�it�m elektrick�ho vysokonap??ov�ho v�boje. Na �iv� c�le tedy TASER p?sob� podobn? jako elektrick� paralyzer, z�sadn� rozd�l je ov�em v tom, �e u Taseru jsou elektrody vst?elov�ny p?es od?v do t?la. N�zev TASER je zkratkou pro Thomas A. Swift�s Electric Rifle (T.A.S.E.R.), co� znamen� elektrick� pu�ka Thomase A. Swifta. Thomas Swift byl obl�ben�m d?tsk�m kni�n�m hrdinou vyn�lezce TASERu, Jacka Covera, v?d. pracovn�ka NASA. Tasery jsou v�robky americk� firmy TASER International, Inc. ze Scottsdale v Arizon?. V�echny zbra?ov� syst�my ?ady TASER jsou tvo?eny vlastn� zbran� ve tvaru pistole (obr.1b), a hlavic� (obr.1a). Hlavici posledn�ch model? tvo?� pouzdro, v n?m� jsou um�st?ny dv? elektrody s hroty, spojen� s p?�vodn�mi vodi?i a n�doba se stla?en�m plynem pro vymeten� elektrod. Hlavice m� tedy charakter dvoust?elov�ho n�boje, kter� se �nab�j� do zbran? nasazen�m na jej� p?edn� ?�st. Obr�zek 1a - Syst�m TASER - vnit?n� uspo?�d�n� zbran? � Obr�zek 1b - Syst�m TASER - pouzdro s elektrodami Po stisknut� spou�t? je z TASERu vyst?elena dvojice elektrod s hroty a zp?tn�mi h�?ky, kter� za sebou t�hnou tenk� izolovan� vodi?e o pr?m?ru 0,45 mm (obr.2). Elektrody jsou schopny proniknout i siln?j��m od?vem a zachytit se v k?�i ?i od?vu. V okam�iku kontaktu (p?ibl�en�) hrot? elektrod k t?lu dojde k elektrick�mu v�boji a zasa�en� osoba je vystavena paralyzuj�c�m �?ink?m vysokonap??ov�ch pulz? (do t?la v�ak nejde 50 000 V), kter� jsou p?ivedeny ze zbran? pomoc� izolovan�ch vodi??. Vys�l�n� elektrick�ch puls? lze opakovat pouh�m stisknut�m spou�t?. K proveden� dal��ho v�st?elu je t?eba odstranit zbytek pouzdra n�boje a vlo�it n�boj nov�. Obr�zek 2 - Vyst?elen� dvojice elektrod z pouzdra TASERu V�hodou elektrick�ch zbran� TASER je jejich relativn? velk� dosah (�?inn� dost?el n?kolik metr?), ve srovn�n� s elektrick�mi paralyz�ry (p?�m� kontakt). Velkou nev�hodou TASERu v�ak z?st�v� relativn? dlouh� p?�prava k proveden� druh�ho v�st?elu, co� m?�e b�t probl�m v p?�pad?, �e jedna nebo ob? elektrody minou c�l. Prvn� TASER v podob? paln� zbran? byl p?edstaven v roce 1974 a lze jej pova�ovat za TASER prvn� generace. V roce 1995 byl dokon?en v�voj druh� generace TASERu � Air Taser Stun Weapon 34000, u n?ho� byl v�met elektrod realizov�n stla?en�m dus�kem (obr.3). Obr�zek 3 - Zbra? Air TASER Stun Weapon 34000 V roce 1999 byl p?edstaven TASER t?et� generace � Advanced TASER M 26 EMD Weapon, obr.4. Nov� zbra? byla v�konn?j��, jej� v�kon byl 26 W. Tento model byl ur?en pro ozbrojen� slo�ky. Pro civiln� sektor byla vytvo?ena zbra? s ni��m v�konem, 18 W, a s ozna?en�m Advanced TASER M 18. Zbra? byla na obou stran�ch opat?ena v�razn�m �luto?ern�m �t�tkem, aby byla vzhledov? odli�ena od smrt�c�ch paln�ch zbran�. Toto ozna?en� bylo pou�ito i u dal��ch model?. Obr�zek 4 - Advanced TASER M26 Pro zv��en� �?innosti syst�mu byl vyvinut dokonalej�� zp?sob paralyzov�n� s vyu�it�m technologie EMD (Electro-Muscular Disruption). EMD technologie je zalo�ena na ovlivn?n� funkce centr�ln�ho nervov�ho syst�mu. Vysokonap??ov�m pulsem zasa�en� svaly podl�haj� nekontrolovateln� kontrakci, co� m� za n�sledek fyzick� zneschopn?n� zasa�en� osoby bez ohledu na jej� pr�h bolesti nebo du�evn� soust?ed?n�. Advanced TASER se tak stal prvn� zbran�, s n� bylo mo�no zneschopnit i odoln� jedince. Nejmodern?j�� TASER X 26 (obr.5), kter� je p?edstaven p?i v�st?elu na videoz�znamu, je ji� ?tvrtou a zat�m posledn� generac� elektrick�ch zbran� TASER. Mechanicky je ?e�en obdobn? jako Advanced TASER M 26. Z�sadn� zm?nou je v�ak pou�it� modifikovan� technologie EMD � Shaped pulse, kter� m� vy�� ?innost s men��m v�konem (pouze 7 W). Obr�zek 5 - Zbra? TASER X 26 Takticko-technick� �daje TASERu X 26: � hmotnost zbran?: 0,2 kg; � �?inn� dosah a� 7 m (podle d�lky vodi??); � frekvence pulzace: 19 puls? za sekundu, automaticky po dobu 5 sekund; � trv�n� pulsu: 100 mikrosekund (jedna desetitis�cina sekundy); � pr?m?rn� velikost proudu: 2,1 mA; � energie jednoho pulsu: 0,36 J; � v�kon: 7 W. TASERy jsou pou��v�ny policejn�mi sbory ve v�ce ne� 40 zem�ch sv?ta. TASER X 26 je i ve v�zbroji Policie ?R, s jeho pou�it�m v na�ich kraj�ch v�ak nejsou dosud v?t�� zku�enosti. Civiln� vyu�it� TASERu komplikuje v ?R� za?azen� jedn� z jeho star��ch verz� mezi st?eln� zbran? kategorie A, tedy zak�zan� zbran?. Bohat� zku�enosti s TASERem m� americk� policie, kter� jej b?�n? pou��v� p?i v�konu slu�by mnoho let. Bohu�el, i p?es sam� superlativy, kter� se m?�eme o tomto syst�mu do?�st, p?i�lo od roku 2001 jen v USA v souvislosti s pou�it�m TASERu o �ivot v�ce ne� 200 lid�, v Kanad? od roku 2003 po z�sahu TASERem zem?elo osmn�ct lid�. Posledn� velmi diskutovan� p?�pad se stal na leti�ti ve Vacouveru, kde v ?�jnu 2007 p?i�el o �ivot ?ty?icetilet� polsk� d?ln�k Robert Dziekanski. Incident o�ivil nejen v Kanad? diskuze o pou��v�n� elektrick�ch paralyz�r? (opr�vn?nost pou�it�, zdravotn� hlediska). Obh�jci jejich pou��v�n� zast�vaj� n�zor, �e v?t�ina �mrt� po z�sahu TASERem m?la jin� p?�?iny, vyvolan� nap?. stresovou situac�. V�ce o pou�it� Taseru polici� v sekci Poradna/Zbrojn� pr�vo.
Aktualizováno Středa, 04 Únor 2009 14:00

Napsal uživatel Administrator
Čtvrtek, 12 Říjen 2006 09:26
I zbran? maj� svou historii a sv� jubilea. Relativn? ned�vno, v roce 2002, se do�ila pades�tin n�m v�em zn�m�, obdivovan� i zatracovan�, arm�dn� pistole vz. 52. Jak se vlastn? dostala na sv?t? Celkov� pohled na pistoli vz.52 Po skon?en� 2. sv?tov� v�lky vznikly v na�� arm�d? dva odli�n� n�zorov� proudy na proveden� nov� arm�dn� pistole. Prvn� z nich (men�inov�) p?edpokl�dal, �e nov� pistole vznikne p?ekonstruov�n�m v�le?n�ho modelu pistole ?Z vz.38 (r�e 9 mm Browning kr�tk�) na v�konn� n�boj 7,62 mm Tokarev. V?t�ina tehdej��ch zbra?ov�ch specialist? nepova�ovala tento n�boj pro novou pistoli za vhodn� z d?vodu zbyte?n? vysok�ho balistick�ho v�konu a zna?n� d�lky, kter� komplikovala nejen ?e�en� rukojeti pistole. Ne�sp?ch konstrukt�ra J.Hole?ka p?i adaptaci ?Z vz.38 na n�boj Tokarev (probl�my s uzamyk�n�m zbran?) jim dal za pravdu. Za nejvhodn?j�� n�boj pro novou arm�dn� pistoli pova�ovali odborn�ci v�eobecn? n�boj 9 mm Parabellum (9 mm Luger). Proto objednalo Ministerstvo n�rodn� obrany u ?esk� zbrojovky ve Strakonic�ch v roce 1947 v�robu prototyp? nov� pistole pr�v? v t�to r�i. Na z�klad? objedn�vky vznikly v odd?len� Franti�ka My�ky celkem t?i prototypy pistol�. Konstrukt�rem prvn�ch dvou (ozna?eny ?Z 471 a ?Z 481) byl Ji?� ?erm�k. Uzam?en� z�v?ru bylo realizov�no vyk�vnut�m hlavn? v p?�?n�m sm?ru pomoc� uzamykac�ch �eber na povrchu hlavn?, kter� zn�me z CZ 75 a jej�ch modifikac�. Brzy nato v�ak p?i�li brat?i Jan a Jaroslav Kratochv�lov� s nov�m zp?sobem uzam?en� n�bojov� komory pomoc� dvojice uzamykac�ch v�le?k?, kter� uplatnili v konstrukci nov� pistole ?Z 482. Oba uzamykac� v�le?ky byly ulo�eny symetricky ve spodn� ?�sti hlavn? (pod n�bojovou komorou) a p?i dob?hnut� z�v?ru do p?edn� polohy byly uzamykac�m kl�nem (trnem) vytla?eny do stran (ve sm?ru kolm�m k ose hlavn?) a pevn? spojily hlave? se z�v?rem. K odem?en� z�v?ru po v�st?elu do�lo v okam�iku, kdy se v�le?ky po kr�tk�m z�kluzu hlavn? dostaly mimo plochy uzamykac�ho trnu. Tento syst�m uzam?en� p?ihl�sil Jan Kratochv�l k patentov�n� v lednu 1949 a autorstv� mu bylo p?izn�no v b?eznu 1952. Odstran?n� v�kyvn�ho pohybu hlavn? p?i uzamyk�n� p?ineslo zlep�en� p?esnosti st?elby. 2xU2 Pi-52, tj. unik�tn� (uzam?en�) uzamykac� uzel pistole vz.52 Pistole ?Z 482 byla p?epracov�na ve Vojensk�m technick�m �stavu v Praze a tak vznikl model ?Z 491. I p?es n?kter� nep?�zniv� hodnocen� byla u t�to zbran? zah�jena p?�prava s�riov� v�roby, kter� v�ak byla v kv?tnu 1950 definitivn? zastavena v souvislosti s po�adavky na unifikaci v�zbroje na�� arm�dy se Sov?tskou arm�dou a p?echodem na r�i 7,62 mm. Z po�adavku Ministerstva n�rodn� obrany zav�st do v�zbroje ?s. arm�dy pro samopaly sov?tsk� n�boj 7,62 x 25 Tokarev vyplynula nutnost p?ekonstruovat na tento n�boj i vyv�jenou pistoli. T�mto konstruk?n�m �kolem byl v odd?len� Franti�ka My�ky pov??en Ji?� ?erm�k (pozd?j�� konstrukt�r 7,62mm samopalu vz. 58). Ji� v kv?tnu 1951 byly vyrobeny dva prototypy r�e 7,62 mm, ozna?en� ?Z 513, a v z�?� 1951 prob?hly zkou�ky. Po �prav�ch a dal��ch zkou�k�ch v dubnu 1952 byla 17. kv?tna 1952 na z�klad? v�nosu ministra n�rodn� obrany pistole ?Z 513 zavedena do v�zbroje na�� arm�dy pod ozna?en�m 7,62 mm pistole vz. 52. Jej� v�roba prob�hala v pades�t�ch letech (1952 � 54) v ?esk� zbrojovce ve Strakonic�ch. Vyrobilo se v�ce ne� 200 000 ks, co� je z dne�n�ho pohledu �ctyhodn� mno�stv�. Men�� mno�stv� bylo dod�no i do zahrani?�. Vedle zn�m� standardn� verze na n�boj 7,62 x 25 Tokarev byly omezen? vyr�b?ny i verze pro cvi?n� n�boj se z��en�m �st�m hlavn? a verze pro st?elbu n�boji r�e .22 (excentricky ulo�en� hlave?). Po roce 1989 vznikla (pro komer?n� �?ely) i verze Pi-52 na n�boj 9 mm Luger (s v�m?nnou hlavn� v t�to r�i). Pistole se tak po mnoha desetilet�ch symbolicky vr�tila ke sv� p?vodn� r�i. Hlave? pistole vz.52 B?hem dal��ch let byly v arm�d? pou�it� pistole ve Vojensk�m oprav�rensk�m z�vod? v Moldav? nad Bodvou na v�chodn�m Slovensku podrobeny oprav�m (v�m?na vadn�ch d�l? na hranici �ivotnosti, obnova povrchov� ochrany � ?ern?n�, na rozd�l od origin�ln�ho fosf�tov�n�). Tyto zbran? jsou ozna?eny vyra�en�m symbolem VOZ, u n?ho� m?�e b�t i letopo?et. I kdy� ve v�razn? men��ch po?tech ne� d?�ve, byla pistole vz.52 i v roce 2002 st�le zavedena ve v�zbroji na�� arm�dy. Na po?�tku 80. let byla zah�jena obm?na Pi-52 za nov? zavedenou pistoli vz.82, ta v�ak nebyla z ?ady d?vod? ani na p?elomu tis�cilet� zcela ukon?ena. Pistole vz. 52 tak definitivn? skon?ila sv� p?soben� v arm�d? a� b?hem n?kolika dal��ch let, nebo? ve v�zbroji nov? budovan� profesion�ln� arm�dy se s n� ji� nepo?�talo. Vy?azovan� pistole z arm�dy byly uvoln?ny pro civiln� trh a jako mal� ru?n� �kan�ny� se staly ko?ist� mnoha sb?ratel? a obdivovatel? zbran�, kte?� d�vaj� p?ednost vy��m balistick�m v�kon?m. Se �ir��m roz��?en�m do sv?ta po r.1990 ud?lala pistole vz.52 vr�sky na ?ele nejednoho v�robce osobn�ch balistick�ch ochran (tzv. nepr?st?eln�ch vest), kter� musel p?ehodnotit sv?j postoj ke komplexn� ochran? proti pistol�m a revolver?m. Pistole s origin�ln�mi vojensk�mi n�boji s ocelov�m j�drem (v civiln�m sektoru se jedn� o zak�zan� st?elivo) je toti� mezi kr�tk�mi zbran?mi nedosti�n� v prob�jen� ?ehokoliv. Je to d�no jednak relativn? malou r�� st?ely, jednak jej� vysokou po?�te?n� rychlost�. Pistole vz.52 se tak stala jak�msi etalonem, podle n?ho� je hodnocena extr�mn� odolnost balistick�ch ochran a jin�ch p?ek�ek proti kr�tk�m kulov�m zbran�m. Po roce 1989 se pistole symbolicky vr�tila ke sv� p?vodn� r�i, kdy� se objevily na trhu v�m?nn� hlavn? v r�i 9 Luger. B?hem sv� pades�tilet� �ry prok�zala Pi-52 sv� kvality. Cen?na byla zejm�na jednoduchost konstrukce, snadn� ovladatelnost a v�konnost, ale i funk?n� schopnost ve zt�en�ch vojensk�ch podm�nk�ch. Ur?it�m probl�mem byl poddimenzovan� uzamykac� uzel a z toho vypl�vaj�c� n�zk� �ivotnost zbran?. V minulosti bylo rovn?� zaznamen�no n?kolik hav�ri� zbran?, kter� jsou v�ak vzhledem k obrovsk�mu mno�stv� pou��van�ch zbran� zanedbateln�m vzorkem. Samotn� u�ivatel� pistole � voj�ci si tak� ?asto st?�ovali na to, jak je t?�k� a jak se s n� �patn? st?�l�. Kdo se v�ak nau?il �trefovat s dvaapades�tkou�, zvl�dl i jinou pistoli bez v?t��ch probl�m?. I kdy� podle zbra?ov�ho v?ku je pistole vz. 52 ji� nejm�n? prababi?kou, neupadla v zapomn?n�. Jej� osudy se tak v mnoh�m podobaj� osud?m na�eho vojensk�ho automobilu PV3S. I p?es ?adu v�hrad k jej�m vlastnostem a ?etn�m pokus?m o jej� vy?azen�, vydr�ela ve v�zbroji arm�dy mnoho desetilet� a prok�zala arm�d? dobrou slu�bu. Za?adila se tak (alespo? v na�ich kraj�ch) po boku pistol� M 1911, P-08, Walther P 38, TT aj. do skupiny zbra?ov�ch legend, na kter� nelze zapomenout. _____________________________________ Z�kladn� TTD pistole vz. 52: - d�lka pistole 211 mm, - d�lka hlavn? 120 mm, - d�lka z�m?rn� 166,5 mm, - hmotnost pistole 950 g, (bez n�boj?) - hmotnost pistole 1040 g, (s pln�m z�sobn�kem s 8 n�boji) - po?�te?n� rychlost 480 m/s, - maxim�ln� dolet st?ely 1800 m. Na z�v?r je�t? uve?me dobov� text z literatury [4], up?es?uj�c� vojensk� pou�it� zbran?: "�?el pistole: 7,62 mm pistole vz.52 je zbra? ur?en� k boji zbl�zka (na d�lku do 50 m). Slou�� k napaden� nep?�tele, k vlastn� obran? a k boji mu�e proti mu�i". Pou�it� literatura: [1] Popel�nsk�,L.: ?eskoslovensk� automatick� zbran? a jejich tv?rci. Na�e vojsko, Praha 1999. [2] Skramou�sk�,J. � Badal�k,V. � aj.: ?eskoslovensk� pistole 1918 � 1985. ARS-ARM, Praha 1996. [3] ?erm�k,J.: ?ty?icet let konstrukt�rem zbran� 1946 � 1986. ARDENT, Brno 1999. [4] D?l-51-19: Stru?n� p?ehled materi�lu d?lost?eleck�ho vyzbrojov�n�. MNO, Praha 1967. Zpracov�no podle ?l�nku ABRAH�MOVINY PISTOLE vz. 52 autor? prof.Ing. Lubom�ra POPEL�NSK�HO, DrSc. a doc.Ing. Jana KOMENDY, CSc., uve?ejn?n�ho ve St?eleck� revui ?. 6/2002 (upraveno, dopln?no). Perokresba pistole vz.52 � Hlavn� i vedlej�� ?�sti pistole vz.52 �
Aktualizováno Pondělí, 08 Březen 2010 14:09

Středa, 11 Říjen 2006 22:13

Dvouhlav?ov� brokovnice konstrukt�ra Karla Pi�teck�ho s ozna?en�m ZP (Zbrojovka Pi�teck�) se za?aly vyr�b?t ve Zbrojovce Brno od roku 1946. Jednalo se o brokov� dvojky r�e 12 nebo 16 s l?�kov�m z�v?rem s trojn�sobn�m uzam?en�m.

Aktualizováno Neděle, 11 Květen 2008 20:07

Napsal uživatel Administrator
Středa, 11 Říjen 2006 06:00
Odkaz: Videoz�znamy st?eliva Simunition Cvi?n� n�boje Simunition (Simulation Munition) v proveden� FX, Securi Blank a CQT tvo?� specifick�, netradi?n? ?e�en� konstruk?n� celky, ur?en� ke cvi?n� st?elb? v prostorech mimo st?elnice. V�echny t?i druhy st?eliva jsou v�robkem kanadsk� firmy General Dynamics Ordnance and Tactical Systems Canada Inc. (GD-OTS Canada). Spolu se speci�ln�mi zbran?mi tvo?� st?elivo Simunition ucelen� v�cvikov� syst�m ur?en� pouze pro v�cvik ozbrojen�ch st�tn�ch slo�ek (zejm. arm�dy a policie). *Obr.1 � Ucelen� produktov� ?ada st?eliva Simunition pro v�cvik ve st?elb? z malor�ov�ch ru?n�ch zbran�* (vlevo 3 skupiny n�boj? nelet�ln�ch, vpravo 3 skupiny n�boj? let�ln�ch) � Tento syst�m umo�?uje bezpe?n� veden� ostr� st?elby cvi?n�mi n�boji s plastovou st?elou i proti osob�m vybaven�m nen�ro?n�mi ochrann�mi prost?edky a p?ibli�uje tak v�cvik skute?n�mu st?etu s ozbrojen�m pachatelem (vystaven� palb? protivn�ka i op?tov�n� palby). Pou�it� proti �iv�m c�l?m je v�ak mo�n� jen u st?eliva FX a Securi Blank, kter� se ?ad� ke st?elivu nelet�ln�mu. St?elivo CQT nem� charakter st?eliva nelet�ln�ho a jeho pou�it� proti �iv�m c�l?m je zak�z�no. Pistolov� a pu�kov� st?elivo Simunition je unik�tn� t�m, �e i p?i velmi n�zk� po?�te?n� energii st?ely umo�?uje p?i v�st?elu realizovat samonab�jec� funkci zbran? d�ky unik�tn� konstrukci n�bojnice s d?len�m teleskopick�m pl�t?m. Zna?kovac� n�boje FX (obr.2) jsou tvo?eny dutou velmi lehkou plastovou st?elou a speci�ln? ?e�enou teleskopickou n�bojnic� (jen u n�boj? pro pistole a pu�ky), kter� umo�?uje zajistit p?i v�st?elu samonab�jec� funkci zbran?. Vyr�b� se v r��ch 9 mm Luger a v r�i 38 Special / 357 Magnum a tak� v r�i 5,56 mm. V nab�dce st?eliva r�e 9 Luger je 6 barev (?erven�, modr�, zelen�, �lut�, oran�ov� a b�l�), u n�boj? pro revolvery lze vyb�rat jen ze dvou barev (?erven� a modr�). Pu�kov� n�boje jsou vyr�b?ny se st?elami t?� barev (?erven�, modr� a b�l�). St?ela je u pistolov� varianty n�boje ulo�ena ve speci�ln�m plastov�m dut�m pouzdru, kter� je sou?�st� n�bojnice. Spodn� mosazn� ?�st n�bojnice, je svou konstrukc� odvozena od n�bojnice b?�n�ho pistolov�ho n�boje 9 mm Luger, zkr�cen� p?ibli�n? na dv? t?etiny d�lky. V jej�m dnu je ulo�ena klasick� z�palka. Ve spodn�m kovov�m d�lu n�bojnice je v�metn� prachov� n�pl? tvo?en� drobnozrnn�m bezd�mn�m prachem. Obr.2 - N�boje FX r�e 9 mm (vlevo vzadu 9 mm Luger, vpravo vp?edu 38 Special) Funkce pistolov�ho syst�mu p?i v�st?elu je n�sleduj�c� (obr.3). Iniciac� z�palky je za�ehnuta v�metn� n�pl?. ?�st prachov�ch plyn? vytvo?en�ch ho?en�m v�metn� n�pln? v zadn�m prostoru n�bojnice pronik� otvorem pouzdra do p?edn� komory za st?elu. Redukovan�m tlakem prachov�ch plyn? je uvoln?na barv�c� st?ela z pouzdra a n�sledn? je vymetena z dr�kovan� hlavn?. V d?sledku vy��ho tlaku plyn? ve spodn�m prostoru n�bojnice je vysunuto v osov�m sm?ru z kovov� ?�sti n�bojnice plastov� pouzdro, kter� se na po?�tku pohybu op?e sv�m ?elem o dosedac� plochu n�bojov� komory. Dal��m prodlu�ov�n�m n�bojnice p?sob� dno n�bojnice impulsem na z�v?r, kter� odsunuje vzad za �?elem vyhozen� vyst?elen� n�bojnice a nabit� nov�ho n�boje do hlavn? (samonab�jec� funkce). Po maxim�ln�m mo�n�m vysunut� se pouzdro op?e sv�m n�kru�kem o zalemovan� �st� spodn� ?�sti n�bojnice, ?�m� se ukon?� proces prodlu�ov�n� n�bojnice. Obr.3 � Funkce n�boje FX N�boje r�e 38/357 jsou ur?eny ke st?elb? z revolver? r�e 38 Special a 357 Magnum, u nich� nen� t?eba realizovat samonab�jec� funkci. Proto u n�boj? t�to r�e nen� pou�ita v��e popsan� teleskopick� n�bojnice, n�br� klasick� mosazn�, v�lcov� n�bojnice s okrajem. Pro st?elbu z automatick�ch pu�ek jsou ur?eny n�boje 5,56 mm FX s teleskopickou celokovovou n�bojnic�. P?i st?elb? je doporu?ena ochrana zraku, krku a genit�li�/t?�sel. Dal��m typem nelet�ln�ho st?eliva Simunition je pistolov� st?elivo Securi Blank (obr.4), kter� je vyr�b?no pouze v r�i 9 mm Luger. Ve zbrani funguje p?i v�st?elu obdobn? jako st?elivo FX (tj. je zaji�t?na samonab�jec� funkce pistole), ze zbran? v�ak nen� vymetena st?ela. P?i st?elb? je z�kladn�m efektem akustick� t?esk, hladina hluku je v�ak sn�ena na 102 dB, co� umo�?uje v�st st?elbu bez pou�it� chr�ni?? sluchu. Doporu?uje se v�ak pou��t ochrann� br�le. Obr.4 � Pistolov� n�boj Securi Blank � U st?eliva CQT (Close Quarter Training), obr.5, je pou�ita konstruk?n? shodn� n�bojnice, pln� st?ela je v�ak vyrobena z tvrd�ho ?ern�ho polymeru. Tato st?ela se p?i dopadu na m?kk� c�l nedeformuje, z?st�v� kompaktn� a pronik� do �elatinov�ho bloku do relativn? mal� hloubky. St?ela nepronikne p?lpalcovou p?ekli�kovou deskou ve vzd�lenosti 5 m (9 mm Luger), resp. 50 m (5,56 mm). �?inky st?ely tedy nemus� b�t v�dy ne�kodn�. Ani v�robce toto st?elivo ne?ad� do skupiny nelet�ln�ho st?eliva. Obr.5 - N�boje CQT r�e 9 mm a 5,56 mm � Funkce pistolov�ho st?eliva CQT je obdobn�, jako u st?eliva FX (obr.6), tj. i p?i st?elb? n�boji CQT je zaji�t?na samonab�jec� funkce pistole. Obr.6 � Funkce n�boje CQT � K p?ednostem n�boj? Simunition pat?� mo�nost st?elby z b?�n�ch slu�ebn�ch zbran�, ov�em za p?edpokladu pou�it� adapt�r? s modifikovan�mi z�v?ry speci�ln? vyroben�mi pro tento n�boj, nebo st?elby ze speci�ln�ch jedno�?elov�ch zbran�ch ur?en�ch pouze pro st?elbu t?mito n�boji (obr.7 a 8). Obr.7 � St?elci se cvi?n�mi zbran?mi pro st?elivo Simunition, odli�en�mi syt? modr�m zbarven�m. � Obr.8 - Pistole SIG Sauer � model SIG2022 Simunition v celomodr�m zbarven�. � P?edstaven� videoz�znamy byly realizov�ny s klasickou pistol� CZ-75, modifikovanou pro st?elbu st?elivem Simunition adapt�rem (obr.9), kter� vyvinula ?esk� zbrojovka Uhersk� Brod. Adapt�r tvo?� hlave? a z�v?r, oboj� modr�ho zbarven�, kter�mi se nahrad� hlave? se z�v?rem pro st?elbu standardn�ch n�boj?. Modr� z�v?r je konstruov�n jako neuzam?en� (nem� vnit?n� uzamykac� ozuby), na rozd�l od standardu u pistol� CZ 75. Hlave? adapt�ru se od b?�n� hlavn? li�� pon?kud v�ce. Vod�c� ?�st v�vrtu hlavn? je dr�kovan� specifick�m zp?sobem tak, aby mohla v�st st?ely CQT a FX. N�bojov� komora je opat?ena dv?ma p?�davn�mi radi�ln�mi otvory, kter� by m?ly v p?�pad? pou�it� ostr�ho n�boje zabezpe?it odfouknut� prachov�ch plyn? z n�bojnice a t�m zamezit v�letu kovov� st?ely z hlavn?. Na v�?n?lku ve spodn� ?�sti hlavn? je vyroben pouze p?�?n� otvor (na rozd�l od origin�ln� hlavn?, kde je kulisa zabezpe?uj�c� sn�en� hlavn? p?i odemyk�n�). Tento otvor zabezpe?uje spole?n? s p?�?n�m kol�kem z�chytu z�v?ru nehybn� uchycen� hlavn? v pistoli (tj. hlave? se chov� jako pevn�). Obr.9 - Pistole CZ 75 Compact D s �pravou pro st?elbu st?elivem Simunition v celomodr�m zbarven�. � Krom? v��e popsan�ch typ? st?eliva pat?� do ?ady Simunition d�le toto st?elivo pro malor�ov� zbran?, kter� nen� ur?eno pro v�cvik: - Greenshield � st?elivo typu Frangible � v r�i 9 Luger a 5,56 mm, � - Short Stop � cvi?n� st?elivo s omezen�m doletem st?ely � v r�i 7,62 x 51 (st?elivo SRTA � Short-Range Training Ammunition a SRTA-T � Short-Range Training Ammunition � Tracer). www.simunition.com
Aktualizováno Středa, 19 Prosinec 2012 18:06

Napsal uživatel Administrator
Středa, 11 Říjen 2006 04:22
Samonab�jec� pu�ka rusk� v�roby SVT 40 (Samozarjadnaja Vintovka Tokareva, model 1940 goda) je jednou ze zbra?ov�ch legend 2. sv?tov� v�lky. V dob? od roku 1940 do zastaven� v�roby v roce 1944 bylo vyrobeno kolem 1,6 milionu t?chto pu�ek, kter� byly vyr�b?ny nejen v z�kladn� p?chotn� verzi, ale i verzi odst?elova?sk�. Z�kladn� verze pu�ky SVT�40 � Odst?elova?sk� verze SVT-40 Zbra? m� r�i 7,62 x 54 R a stoup�n� z�vitu jej� ?ty?dr�kov�, 625 mm dlouh� hlavn? je 240 mm, tedy obvykl� stoup�n� u zbran� t�to r�e. Z�kladn� T-T parametry zbran?: - celkov� d�lka: 1226 mm, - celk. hmotnost (bez n�boj?): 3,8 kg, - po?�te?n� rychlost st?ely: 830 m/s, - kapacita z�sobn�ku: 10 n�boj?. Samonab�jec� funkce zbran? je zabezpe?ena na principu pohonu odb?rem prachov�ch plyn? z hlavn?. Vnitrobalistick� parametry syst�mu, tj. druh a hmotnost st?ely, druh a hmotnost prachov� n�pln?, jej� teplota, stav v�vrtu, zanesen� kan�lku pro odb?r plyn? atd. maj� pochopiteln? na samonab�jec� funkci zbran? vliv. Odb?r plyn? z hlavn? je mo�n� regulovat nastaven�m regul�toru odb?ru prachov�ch ve tvaru p?tihranu, na kter� se nasad� tvarov� kl�?. Na ka�d� hran? regul�toru je vyra�en jeden ?�seln� symbol ud�vaj�c� pr?m?r otvoru pro odb?r plyn?. Regul�tor plyn? u SVT 40 je tedy konstruov�n pro nastaven� p?ti mo�n�ch pozic ozna?en�ch bu? ?�sly 11, 12, 13, 15, 17 nebo 1.1, 1.2, 1.3, 1.5, 1.7. Ozna?en� odpov�d� rozm?ru otvoru tzn., �e ?�slo 11 nebo 1.1 odpov�d� otvoru o pr?m?ru 1.1 mm, naopak ?�slo 17 nebo 1.7 (obr) odpov�d� otvoru o pr?m?ru 1,7 mm. Z toho plyne, �e p?i nastaven� nejmen��ho ?�sla propou�t� regul�tor na p�st nejm�n? prachov�ch plyn?. B?�n? se pou��v� nastaven� regul�toru na 1.5. V praxi je v�ak vhodn� nastavit regul�tor do optim�ln� polohy, kter� zabezpe?uje spolehlivou funkci zbran? p?i pou�it� dan�ho st?eliva za dan�ch podm�nek. V �vahu je t?eba br�t zne?i�t?n� zbran? pou��v�n�m (st?elbou), ale i st?elbu v nep?�zniv�ch podm�nk�ch jako je d�?, p�se?n� bou?e, sucho, mr�z apod., kter� vedou ke sn�en� spolehlivosti funkce zbran? t�m, �e zvy�uj� pasivn� odpory pohybliv�ch ?�st� zbran?. Regulace odb?ru plyn? by m?la b�t nastavena tak, aby p?i pou�it� ur?it�ho st?eliva byla zaji�t?na samonab�jec� funkce (tj. aby do�lo k pod�n� n�boje do komory) a nedoch�zelo k siln�m r�z?m nosi?e z�vorn�ku v zadn� poloze. Z d?vodu zv��en� �ivotnosti zbran? je vhodn� m�t nastaven� regul�tor na nejmen�� v�tokov� otvor, kter� je�t? zajist� u dan�ho st?eliva a za dan�ch podm�nek st?elby samonab�jec� funkci zbran?. Pr�v? r?zn� laborace n�boj? bude hlavn�m d?vodem pro zm?nu nastaven� regul�toru. � Detail regul�toru odb?ru prachov�ch plyn? u pu�ky SVT � 40 (nastaven� na 17, tj. nejv?t��ho otvoru) � Nev�hodou je, �e plynov� regul�tor nem� areta?n� z�?ezy, kter� vymezuj� p?esnou polohu regul�toru p?i p?estaven�. Proto je t?eba nastavit p?tihran p?esn? tak, aby jeho horn� plocha se zvolen�m ?�slem byla kolm� k pod�ln� ose zbran?.
Aktualizováno Neděle, 11 Květen 2008 20:36

Více článků...

Nitroglycerin

« Začátek Předchozí111213Další Konec »

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL