M?j triviální dotaz se týká balistiky moderní p?edovky ráže 50. Uvažujme stejnou navážku prachu, a tedy stejnou po?áte?ní energií st?ely (cca 2700 J). V prvním p?ípad? zvolíme st?elu s hmotností 16,25 g (v0=577 m.sec-1), ve druhém 19,5 g (v0=526 m.sec-1). Zajímalo by mne, jaký bude v praxi rozdíl v chování st?ely (ú?inný dost?el, p?esnost apod.). Laicky p?edpokládám, že leh?í st?ela bude vlivem vyšší po?áte?ní rychlosti, a tudíž výrazn? vyššího odporu vzduchu, rychleji ztrácet energii. D?kuji za p?ípadné uvedení na pravou míru.

Nejprve k balistice vnit?ní, která se zabývá pom?ry uvnit? hlavn?. Obecn? platí, že se stejným množstvím prachu opustí leh?í st?ela téže konstrukce a ráže stejnou hlave? s vyšší rychlostí. I když ur?ité relace mezi hmotností výmetné prachové nápln? (navážkou prachu) a balistickým výkonem systému (tj. po?áte?ní energií st?ely) existují, nelze zobecnit pravidlo, že stejné množství prachu znamená p?i použití r?zných st?el shodný výkon. Ú?innost celého balistického systému (hlave? - st?ela - prachová nápl?), tedy míra využití energie prachu k urychlení samotné st?ely, je totiž u r?zných systém? r?zná, dokonce se liší i u téhož systému s rozdílnými parametry (nap?. s odlišným pom?rem hmotnosti st?ely a hmotnosti prachu). Z hlediska vnitrobalistických pom?r? p?i výst?elu je d?ležitým parametrem i tlak prachových plyn?, který zat?žuje zbra? a do ur?ité míry ur?uje je i její životnost. Z tohoto pohledu je vhodn?jší (i bezpe?n?jší) využívat laborace s nižším tlakem (u p?edovek to ale není tak významné).

Rychlost, jakou st?ela opouští hlave? ur?uje spolu s hmotností st?ely i hybnost st?ely a tedy i velikost zp?tného rázu zbran? p?i výst?elu. U dvou st?el s odlišnou hmotností ale p?ibližn? stejnou po?áte?ní energií má vždy vyšší hybnost t?žší, pomalejší st?ela, která tedy i více ,,kope,,.

Z hlediska vn?jší balistiky, která studuje pohyb st?ely po opušt?ní hlavn? na dráze letu, je situace pon?kud složit?jší. Úbytek rychlosti st?ely za letu je závislý na dvou základních parametrech: vlastní letové rychlosti st?ely a balistickém koeficientu st?ely. U rychlejší st?ely je za jinak stejných podmínek pokles rychlosti st?ely vyšší (zpožd?ní st?ely je p?ibližn? p?ímo úm?rné druhé mocnin? její letové rychlosti). Balistický koeficient je dán tvarem, ráží a hmotností st?ely. Pokud se zabýváme pouze st?elami do identické zbran?, tedy st?elami stejné ráže a p?ibližn? i stejného tvaru, pak je dán pokles rychlosti st?ely pouze její hmotností. Pokles rychlosti je v tomto p?ípad? vyšší (za jinak shodných podmínek) u st?ely nižší hmotnosti (zpožd?ní st?ely je nep?ímo úm?rné první mocnin? hmotnosti st?ely).

Za letu na cíl však vstupuje do hry i další parametr - stabilita st?ely, tj. schopnost st?ely pohybovat se po dráze s minimálními odchylkami své podélné osy od sm?ru pohybu. Stabilita m?že být u rota?n? stabilizovaných st?el dosti závislá na po?áte?ní rychlosti st?ely, která ur?uje i po?áte?ní rychlost rotace st?ely kolem podélné osy. Pokud se stabilita zhorší, roste i odpor proti pohybu st?ely a pokles rychlosti je tak vyšší. U kulovitých st?el však nemá stabilita ?i nestabilita st?ely zásadní význam.

Kone?n? koncová balistika se zabývá ú?inky st?el v cíli a je tedy i prost?edkem pro stanovení ú?inného dost?elu p?i p?ímé st?elb?. Pojem ú?inný dost?el lze chápat v mnoha dimenzích. Nej?ast?ji se pod tímto pojmem rozumí ur?itá max. vzdálenost od ústí zbran?, na níž jsou spln?ny požadavky na p?esnost st?elby a sou?asn? i požadavky na ú?inek v cíli (nap?. pr?bojnost). Pokud nás ú?inky v cíli nezajímají, sta?í stanovit ú?inný dost?el pouze na základ? p?esnosti st?elby. Nej?ast?ji se za ú?inný dost?el považuje taková vzdálenost, na níž klesne pravd?podobnost zásahu smluvního cíle na 50 %.