Pane docente, se zájmem jsem si přečetl Váš článek "Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky". Jsem sice "jen" mysliveckým hospodářem, ale dovoluji si upozornit, že v náboji pro brokovnici s hromadnou střelou tvořenou olověnými broky je mimo jiné výmetná náplň (v zápalce též třaskavina) nikoli však v ý b u š n i n a, jak mylně prezentujete v článku dříve citovaném. Přeji příjemný den.

Mirku, Vaše připomínka se týká věty: V náboji pro brokovnici s hromadnou střelou tvořenou olověnými broky je kromě olova a výbušnin použita mosaz, plast, nebo papír, popř. jiné přírodní produkty. Z pohledu obsahového i terminologického na ní nic mylného nevidím. Výmetná náplň je tvořena bezdýmným prachem, tj. střelivinou, zápalková slož je tvořena třaskavinami a dalšími nevýbušnými složkami a má zpravidla charakter pyrotechnické slože. Třaskaviny, střeliviny, pyrotechnické slože a také trhaviny jsou skutečně podle obecně známých a uznávaných terminologických zvyklostí výbušninami, jinak řečeno výmetné náplně a náplně zápalek jsou tvořeny výbušninou. Více o výbušninách najdete ode dneška v sekci Poradna/1.  

Pane docente, nemohu nereagovat na Vaši odpověď k mému upozornění na Vámi používanou terminologii. Pokud je mi známo, jste členem skupiny munice a balistiky na katedře zbraní a munice při fakultě vojenských technologií Univerzity obrany Brno. Pokud mé informace odpovídají skutečnosti (zdroj - webové stránky UO), pak zcela jistě máte k dispozici předpisy MO ČR, a to Vševojsk-5-2 (Skladování munice a v ý b u š i n) a Názvoslovnou normu NN 09 0101 (Munice a v ý b u š i n y). V anotaci NN 09 0101 se mimo jiné píše, že norma je určená "...pro žáky, studenty a posluchače vojenských škol." Již z názvů interních normativních aktů schválených náčelníkem Generálního štábu AČR vyplývá, že slovo "výbušniny" z terminologického pohledu n e e x i s t u j e!. V dříve citované NN 09 0101 se pod poř. č. 610 můžete seznámit s definicí v ý b u š i n y. Přeji příjemný den. 

Mirku, Vaše reakce na moji minulou odpověď je sice směrována poněkud mimo jádro brokového problému, ale máte pochopitelně pravdu. Veškeré normativní akty platné v naší armádě již od dob socialismu používají pojem výbušina. Zde je třeba podotknout, že současná spisovná čeština akceptuje oba pojmy - výbušnina i výbušina. Já osobně preferuji pojem výbušnina, neb mi připadá pro pojmenování látky výbušné (nikoliv výbušé) příhodnější. Stejný názor mají už dlouhá léta zákonodárci, neboť ve všech právních předpisech pojednávajících o výbušninách (např. zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, trestní zákon, zákon o zbraních) jsou uvedeny výbušniny. Dokonce i orgán v oblasti civilních výbušnin nad jiné povolaný - Český báňský úřad - používá tento pojem. Můj web s rukama vzhůru nepovažuji v žádném případě za vojenský a proto se domnívám, že i zde se civilní pojem výbušnina hodí lépe. Armáda i její NGŠ mi určitě prominou. Takže s výbušninami / výbušinami to není tak jednoznačné, jak se zdá; i když není pojem výbušnina ve vojenských předpisech a normách, ještě to neznamená, že je to mrtvý pojem. Ale i hra se slovíčky (resp. jedním písmenkem abecedy ležícím mezi M a O), může být jak je vidět zajímavá. Možná by bylo ještě zajímavější, kdyby někdo vyčíslil, kolik by se ušetřilo tiskařské barvy, pokud by se striktně používal pouze kratší pojem výbušina a použití pojmu výbušnina by bylo trestným činem, s podobnou sazbou jako nedovolená výroba a držení výbušnin (nebo výbušin? - teď si nejsem jist). Na závěr mi dovolte vyjádřit potěšení z toho, jak pěkně se Vám podařilo skloubit vojenství a myslivost. Pěkný den - s výbušinami i bez nich.