Emil Eggerth byl nejen pu�ka?, ale p?edev��m obchodn�k se zbran?mi. Zalo�il v�P�sku svou firmu v roce 1863 a ta fungovala min. a� do za?�tku 20. stolet�.�Jako mnoho jin�ch ve 2. polovin? 19. stolet� dov�el Eggerth sou?�sti brokovnic z�Belgie - hlavn? a baskule, z�nich� vyr�b?l zbran? na prodej. V�echny� jeho zbran?, kter� jsem vid?l, byly levn� lankasterky r�e 16/16/65 s�Belgickou zku�ebnou v�Liege a zna?en�m v�robce: Fabrique Nationale D�Armees De Guerre. V�P�seck� d�ln? m?l asi p?t u?edn�k? (zachovala se velmi p?kn� fotografie Mistra a u?edn�k? ve sborn�ku P�seck� fotografick� ateliery), kte?� prov�d?li pouze sletov�n� hlav?ov�ch svazk?, dol�cov�n� a kompletn� zapa�ben� v?etn? v�roby pa�by a p?edpa�b�. Na hlavn�ch pak byly zbran? signov�ny zn. Emil Eggerth - P�sek.�

N�boje s�pr?bojnou st?elou pat?� do skupiny zak�zan�ho st?eliva pro civiln� pou�it�. Od 1.2.2009 je pr?bojn� st?ela z�konem o zbran�ch nov? definov�na jako jednotn� st?ela, kter� je tvo?ena materi�lem (nap?. j�drem) tvrd��m ne� 250 HB (HB � tvrdost podle Brinella), nebo st?ela, kter� je laborov�na do st?eliva, je� svou konstrukc� nebo energi� st?ely vykazuje pr?bojn� �?inek. Toto vymezen� pr?bojn� st?ely je ve druh� ?�sti dosti ne�?astn�, nebo? pr?bojn� �?inek, tj. schopnost probit� ur?it� p?ek�ky definovan� tlou�?ky, vykazuje ka�d� pohybuj�c� se st?ela bez ohledu na svou konstrukci a energii.�

Pod�vejme se nejd?�ve na pojem tvrdost. Tvrdost je obvykle definov�na jako vlastnost materi�lu, vyj�d?en� odporem proti vnik�n� ciz�ho t?lesa. Tvrdost je charakteristikou odporu proti tv�rn� deformaci mal�ch objem?. I p?esto, �e se jedn� o pom?rn? v�znamnou charakteristiku mechanick�ch vlastnost� materi�l?, nejedn� se o jednozna?nou fyzik�ln� veli?inu. Jej� experiment�ln� kvantifikace je pom?rn? problematick�, nebo? ke stanoven� tvrdosti se pou��v� pom?rn? mnoho odli�n�ch metod, z�nich� ka�d� je vhodn� jen pro ur?it� druhy materi�l?. Hodnoty tvrdosti stanoven� r?zn�mi metodami, lze mezi sebou porovn�vat pouze na z�klad? empiricky z�skan�ch relac�.�