Vývrty hlavní pistolí ráže 7,62 mm Tokarev (TT), 7,63 mm Mauser (30 Mauser) a 7,65 mm Browning (32 Auto) jsou odlišné, jak vyplývá z tabulky 1, ale rozdíly jsou celkem "zanedbatelné". Zejména u nábojů 7,62 mm Tokarev a 7,63 mm Mauser je téměř shoda, nejen z hlediska uvedených rozměrů, ale i tvaru náboje a nábojové komory.

To však neznamená, že lze náboje nebo jejich části libovolně zaměňovat.

Tabulka 1: Rozměrové charakteristiky vybraných balistických soustav podle C.I.P. (u rozměrů střeliva se jedná o hodnoty maximální, u rozměrů vývrtů se jedná o hodnoty minimální, tj.nejmenší možné).

Geometrie vývrtu puškových hlavní civilních zbraní v ráži 7,62 mm se od geometrie vývrtu hlavní pistolových příliš neliší. Např. hlaveň ráže 7,62 x 54 R i 7,62 x 39 mají stejný max. dovolený průměr v drážkách i polích, jako Tokarev, dokonce i stejné stoupání a počet drážek. Jen průměr vodicí části obou puškových střel je o 2 setiny mm větší. Vývrt hlavně 7,62 x 45 se liší poněkud více. Hlavně nejrozšířenějších typicky západních puškových ráží 30-06 Springfield a 308 Winchester mají shodně průměr vývrtu v polích (i lesích) 7,62 mm, v drážkách je však limit pouze 7,82 mm, tedy o desetinu méně než u ráží typicky východních.

Při analýze možností zaměnitelnosti střeliva je třeba vždy vycházet z požadavku bezpečné a spolehlivé funkce zbraně při použití nestandardního střeliva, pro které není určena. Z hlediska hladkého průchodu střely vývrtem je rozhodující vzájemná relace mezi průměrem střely a průměrem vodicí části vývrtu v polích. Rozdíl mezi oběma hodnotami určuje požadovaný stupeň deformace střely při jejím zařezávání do vodicí části vývrtu. Nikoliv nevýznamná je i hloubka drážek, resp. průměr vývrtu v drážkách, které určují spolu se šířkou drážek volný objem pro vtlačení materiálu deformované střely. Obecně platí, že těsnější vývrt (pochopitelně jen do určité bezpečnostní hranice) umožňuje za jinak stejných podmínek přesnější střelbu.

Z údajů je zřejmé, že u ráží 7,62 mm a 7,63 mm jsou v hlavních rozměrech jen malé rozdíly. Střela Tokareva je na průměru poněkud větší, takže by byla v hlavni u Mausera trochu natěsno, navíc by měla v drážkách méně prostoru na vtlačení materiálu při deformaci ve fázi zařezávání do vývrtu. Může proto dojít k nebezpečnému nárůstu tlaku plynů. Obráceně použití střeliva Mauser z Tokareva by mělo být bez problémů, není však vyloučen profuk plynů kolem méně těsné střely a menší přesnost střelby.

Nyní vyvstává otázka, jak oba náboje (Tokarev a Mauser) velmi podobného vzhledu a téměř identických rozměrů odlišit. Pokud to nelze podle dnového ražení, pak může být poznávacím znamením mohutnější (širší) drážka u dna nábojnice náboje Tokarev (rozdíl je patrný pouhým okem). U některých výrobců však mohou být tvarové rozdíly drážky nevýrazné.

Obr.1 - Srovnání obou ráží - vlevo originál Mauser, vpravo jeho klon Tokarev.

Střela 7,65 Browning je i přes svou smluvní ráži 7,65 mm na průměru menší, než střely ráže 7,62 a 7,63 mm, takže její vystřelení z obou hlavní Mauser i Tokarev není problém, o vyšší přesnosti takové střelby však pochybuji.

Analýza možností totální nebo částečné záměny výše uvedených ráží postavená jen na rozměrové analýze, která vůbec nebere v úvahu tlaky plynů v hlavni (viz tab.2), je však neúplná. Tlaky jsou u Tokareva poněkud vyšší, než u Mausera a proto bych střelbu nábojů Tokarev ze zbraní komorovaných na Mausera nedoporučoval z důvodu vyššího opotřebení hlavně a ostatních funkčních celků zbraně, přičemž není vyloučena ani destrukce zbraně, zvláště při použití některých starých vojenských (válečných) nábojů, které podle norem C.I.P. určitě vyráběny nebyly. Ostatní varianty záměny jsou i z pohledu tlaku plynů bezproblémové.

Tabulka 2: Jmenovité hodnoty maximálního tlaku prachových plynů spotřebních nábojů (podle C.I.P.)

Dosti teorie. Výše uvedené záměny, resp. kombinace potřebují k tomu, aby byly realizovány v praxi, racionální důvod (pokud nejde o pouhé experimentování). V praxi jsou částečné záměny výše uvedených ráží skutečně praktikovány z důvodu horší dostupnosti střeliva 7,63 mm Mauser a jeho vyšší ceny; jsou proto hledány jeho přijatelné náhrady. Přímé použití originálního střeliva Tokarev jsme již zavrhli. V úvahu proto přichází jiné bezpečnější varianty záměny. Vlastníci Mauserů nejčastěji vyrábí náboje 7,63 mm přebíjením na matricích Mauser s využitím nábojnic Mauser nebo Tokarev, střel 7,62 mm Tokarev nebo 7,65 mm Browning a s množstvím prachu odpovídajícím nižšímu výkonu Mausera.

V této souvislosti je však třeba připomenout oficiální stanovisko výrobců zbraní, střeliva i zkušeben, že výše uvedené náboje ani jejich komponenty nejsou vzájemně zaměnitelné. U zbraní a nábojů pracujících s vysokými tlaky je vždy lepší ctít heslo „Svůj k Svému“. A pokud toto heslo vědomě porušujeme, je třeba to dělat vždy s rozumem a znalostí věci. Zvláště u starých zbraní v pochybném technickém stavu je třeba být opatrný.

K výše uvedenému problému má přímý vztah docela zajímavá kombinace muničních komponent blízkých ráží, která má i svůj oficiální reálný výstup ve vojenské oblasti. Při vývoji ruční protitankové zbraně RPG 75 české výroby (tzv. Kobylky) byla vyvinuta k výcviku ve střelbě cvičná verze zbraně RPG-Cv-75 s vložnou hlavní ráže 7,62 mm, z níž se vystřelují originální „pistolové“ náboje ráže 7,62 mm se zaměřovací střelou vz. 43 se stopovkou, tedy střelou použitou z redukovaného střeliva pro samopal (AP) vz. 58. U náboje označeného 7,62-Zm75 je však použita nábojnice z náboje 7,65 mm Browning. Náboj je tedy vzhledově blízký standardnímu náboji 7,65 mm Browning (32 Auto), od něhož se liší barevným označením zaměřovací střely (zelená špička a pod ní bílý proužek). Mířená střelba s tímto nábojem byla vedena až na 300 m, počáteční rychlost střely byla 225 m.s-1. Předpisy uváděný maximální dostřel (dolet) střely 1470 m však považuji za nereálný.