Celosv?tov? známý pojem dynamit je nodmysliteln? spojen se jménem Alfreda Nobela, švédského chemika, vynálezce a pr?myslníka. Následující ?ádky poodhalují osudy tohoto výjime?ného muže, který i p?esto, že prožil v?tšinu svého relativn? krátkého života obklopen výbušninami, zem?el p?irozenou smrtí.

Alfred Bernhard Filip Nobel se narodil 21. ?íjna 1833 ve Stockholmu v zámožné rodin? podnikatele. Jeho otec Immanuel Nobel byl inženýr a vynálezce, který podnikal v oboru projektování a staveb most? (zbankrotoval ve stejném roce, kdy se narodil Alfred Nobel). Alfred Nobel m?l t?i sourozence - dva starší bratry a jednoho mladšího.

Rodina Alfreda Nobela pobývala od roku 1837 ve Finsku a pozd?ji v Rusku, kde jeho otec úsp?šn? podnikal v oblasti výroby pozemních a námo?ních min. Alfred Nobel m?l v mládí soukromé u?itele. Ve svých 17 letech ovládal vedle rodné švédštiny ješt? ruštinu, francouzštinu, angli?tinu a n?m?inu.

Nobel se v mládí zajímal nejen o fyziku a chemii, ale i o literaturu. Jeho orientaci na výbušniny ovlivnil otec, který cht?l, aby se Alfred stal inženýrem chemie. Nobel studoval v letech 1850 - 1852 v Pa?íži. Tam se setkal s Ascanio Sobrerem, mladým italským chemikem, který v roce 1846 vynalezl nitroglycerin – kapalnou, velmi ú?innou výbušninu, která má však vysokou citlivost k inicia?nímu podn?tu (nap?. na náraz je nitroglycerin 20 x citliv?jší, než tritol). V ranném stadiu svého bádání t?žil Nobel mj. i ze zkušeností nabytých studijním pobytem v Rusku v laborato?i Zinina, p?edního odborníka v oblasti výbušnin.

Vynálezem nitroglycerinu za?íná nová éra ve vývoji výbušnin. V ní hraje Nobel klí?ovou roli. S výzkumy nitroglycerinu za?íná v roce 1860. V roce 1863 se vrací do Švédska a za?íná zkoumat nitroglycerin spolu s otcem. Bohužel p?i pokusech dochází v roce 1864 k výbuchu, p?i kterém zahynulo n?kolik lidí v?etn? mladšího Nobelova bratra Emila. To vedlo k zákazu provád?ní pokus? s nitroglycerinem na území m?sta Stockholm. Alfred Nobel proto p?esunuje svou laborato? na lo? kotvící na jezeru Mälaren.

Kapalný nitroglycerin byl široce využíván p?i trhacích pracích a odtud pochází jeho název "trhací olej". Snahy o širší využití trhacího oleje narážely na problém jeho vysoké manipula?ní a dopravní nebezpe?nosti. I malý náraz nebo zah?átí mohly vést k výbuchu.

Obrázek - Historické Nobelovy adjustované náložky s kapalným nitroglycerinem ur?ené pro trhací práce v lomech
a) sestavené p?ímo ve vývrtu napln?ním nitroglycerinem a vložením zápalnice s d?ev?ným pouzdrem s ?erným prachem (vlevo od textu), nebo
b) tvo?ené lepenkovým pouzdrem s náplní nitroglycerinu adjustované pouzdrem s ?erným prachem a zápalnicí – vkládané do vývrtu jako celek (vpravo)

V polovin? 19.století za?al Nobel budovat po celém sv?t? sí? závod? na výrobu nitroglycerinu. Série velkých katastrof však hrozila zastavením velkosériové výroby nitroglycerinu. V roce 1866 nap?. explodoval u b?eh? Panamy parník vezoucí nitroglycerin a zahynulo 14 lidí. Další lidé zahynuli a zna?né materiální škody vznikly p?i velkých výbuších ve skladu v San Francisku, a v provozech v New Yorku i Sydney. Nobelova továrna v Geesthachtu u Hamburku byla zni?ena náhlou explozí necelý rok po zahájení provozu.

Problém vysoké citlivosti nitroglycerinu k mechanickým a tepelným podn?t?m vy?ešil Nobel v roce 1866 vynálezem dynamitu, který je v podstat? k?emelina (k?emi?ito-vápenný prach) nasáklý nitroglycerinem. K?emelina plní funkci pojiva a sou?asn? i flegmatizátoru vysoce citlivého nitroglycerinu (tj. snižuje jeho vysokou citlivost k inicia?ním podn?t?m). Technologii výroby dynamitu objevil Nobel údajn? náhodou, když zjistil, že nitroglycerin vyteklý z poškozené nádoby po vsáknutí do hlíny ztratil svou citlivost. Nobel získal patent na dynamit v roce 1867.

Dynamit se záhy po svém vynálezu stal velmi žádaným zbožím. Používal se p?edevším ve stavebnictví k odst?elu zemin a skal. S dynamitem byl nap?. splavn?n Dunaj odst?elem skal v sout?sce Železná vrata, nebo proražen železni?ní tunel Sv. Gottharda v Alpách. Alfred Nobel otev?el po celém sv?t? kolem 90 továren ve více než 20 státech. První výrobu dynamitu na našem území zavedl Nobel v srpnu 1870 v Zámcích u Prahy a v roce 1873 v Bratislav?. B?hem n?kolika málo let vybudoval prosperující nadnárodní koncern, jenž si udržel významné postavení v silné celosv?tové konkurenci více než 130 let (p?ímý nástupce - významná n?mecká chemická a zbrojní akciová spole?nost Dynamit Nobel ukon?ila svou existenci v roce 2004).

Nobel spojil sv?j život p?edevším s výbušninami. Proslavil jej nejen vynález dynamitu, ale i prvního nitroglycerinového bezdýmného prachu (balistitu), a také rozn?tky a rozbušky na bázi t?askavé rtuti. Za sv?j život získal více než 350 patent?. P?itom dokázal vynikajícím zp?sobem spojit schopnosti skv?lého v?dce a vynálezce s vlastnostmi proz?etelného pr?myslníka. Nobel si uv?domoval, že základem jeho úsp?chu s dynamitem byl Sobrer?v objev, a poskytl proto tomuto v?dci doživotní podporu.

Uplatn?ním patentových práv získal Nobel obrovské jm?ní a založil v roce 1895 (rok p?ed svou smrtí) nada?ní fond, z jehož úrok? je již více než sto let financováno každoro?ní udílení Nobelovy ceny. Tak p?ispívají finan?ní zdroje získané z vývoje vysoce ni?ivých produkt? – výbušnin – k rozvoji ?ady v?dních obor?, ale i kultury a míru.

Tento paradox má své racionální vysv?tlení. Na sklonku svého života trp?l Nobel-pacifista vý?itkami, že dal sv?tu unikátní ni?ivé prost?edky, p?i jejichž vývoji p?edpokládal, že budou využity zejména k mírovým ú?el?m (nap?. t?žb? surovin, ražení tunel? apod.) a usnadní lidem práci. Nobelovy produkty se však brzy staly zbroja?ským artiklem a byly použity k výrob? smrtících prost?edk?. Ni?ivé ú?inky, které m?la na bojištích munice vyráb?ná s použitím jeho vynález?, údajn? Nobelem tak ot?ásly, že se rozhodl vše napravit založením nadace – Nobelovy ceny, do níž vložil k nelibosti p?íbuzenstva veškeré své prost?edky (32 milión? švédských korun).

Svobodný, bezd?tný a opušt?ný Alfred Nobel umírá 10. prosince 1896 v italském San Remu ve v?ku 63 let.

Obrázek - Zlatá medaile pro držitele Nobelovy ceny

Nobelova cena je financována pouze z pen?z ze záv?ti, kterou spravuje švédská Akademie v?d. Odm?ny držitel?m Nobelovy ceny jsou vypláceny z úrok? (asi 160 000 švédských korun). Nobelova cena byla poprvé ud?lena v roce 1901 a dnes je považována za nejvyšší ocen?ní, jakého m?že um?lec, v?dec nebo státník dosáhnout
(http://nobelprize.org).

Každý rok 10. prosince, tj. v den výro?í úmrtí Nobela, p?edává švédský král p?i slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu do rukou laureát? Nobelovy ceny diplom a zlatou medaili. Nobelova cena za mír je ve stejný den p?edávána v Oslo p?edsedou norského Nobelova výboru za p?ítomnosti norského krále.

Vedle Nobelovy ceny se Nobelovo jméno zapsalo nesmazateln? do historie i tím, že jeden z posledních objevených prvk? periodické soustavy s atomovým ?íslem 102 byl nazván nobelium (siln? radioaktivní kovový prvek ze skupiny aktinoid?, který se v p?írod? nevyskytuje, byl poprvé um?le p?ipraven v roce 1956 oza?ováním jader curia).