Sov?tsk� tank T-34 je pova�ov�n i z�padn�mi odborn�ky za nejlep�� tank 2. sv?tov� v�lky. T� t?icet ?ty?ka byla l�pe vyzbrojena, m?la lep�� balistickou ochranu a byla rychlej��, ne� kter�koliv n?meck� st?edn� tank. Jej� kan�n r�e 76 mm, od roku 1944 zv?t�en� na�� 85 mm, pou��val mj. i nov� druh pr?bojn�ho st?eliva s�j�drov�mi rota?n? stabilizovan�mi st?elami, kter� bylo na tehdej�� dobu velmi �?inn�.

Pr?bojn�m prvkem (penetr�torem) bylo u j�drov� st?ely podkalibern� j�dro vyroben� z�vysokopevnostn� oceli, nebo z�karbidu wolframu; bylo ulo�eno ve vodic�m pouzdru o vn?j��m pr?m?ru odpov�daj�c�m r�i kan�nu.

Walther P1 (Pistole 1) je pov�le?n� modifikace slavn�ho Walthera P38 � jedn� z�nejuzn�van?j��ch pistol� z�obdob� 2. sv?tov� v�lky. Pistole P1 je slu�ebn� odleh?enou verz� P38 ur?enou pro Bundeswehr. Na rozd�l od klasick� t?icetosmi?ky s�ocelov�m r�mem (hmotnost zbran? 945 g) byla P1 vyr�b?na s�r�mem z�lehk� slitiny - duralu�(hmotnost zbran? 800 g), n?kter� men�� zm?ny mezi ob?ma zbran?mi byly i v�konstrukci pojistky a z�paln�ku (zbra? m� automatickou pojistku �dern�ku) a v dimenzov�n� n?kter�ch sou?�st� (zes�len z�v?r a �dern�kov� pru�ina).��

Automatick� pu�ka CZ 805 je vojenskou zbran� vyvinutou v�?esk� zbrojovce Uhersk� Brod. Je to zbra? s�uzam?en�m z�v?rem pomoc� oto?n�ho z�vorn�ku a s�pohonem automatiky odb?rem prachov�ch plyn?. Spou�?ov� �stroj� umo�?uje st?elbu jednotliv�mi ranami, dvouran�mi d�vkami a �neomezen�mi� d�vkami (do vypr�zdn?n� z�sobn�ku).

Zbra? je ?e�ena v�souladu se sou?asn�mi po�adavky ozbrojen�ch slo�ek, kter� vy�aduj� zna?nou modularitu zbran? a standardizovan� rozhran� (Picatinny rail) pro�p?ipojen� dal��ho p?�slu�enstv� ke zbrani (optick� zam??ova?, noktovizor, laserov� a jin� zna?kova?e, dvojno�ky atd.).

Podle informac� od v�robce lze zbra? modifikovat pro 3 r?zn� r�e, a to mikror�i 5,56x45 NATO, klasiku 7,62x39 a tak� perspektivn� 6,8x43 Remington SPC. P?estavba na novou r�i by m?la b�t velmi snadn�, a to pouze v�m?nnou hlavn?, z�vorn�ku, z�sobn�ku a z�sobn�kov� �achty.

V�r�i 5,56x45 NATO je kapacita z�sobn�ku 30 n�boj?, d�lka hlavn? 360 mm, celkov� d�lka zbran? 910 mm a celkov� hmotnost 3,6 kg.

K�p?ednostem zbran?, kter� lze shrnout symbolem 3+1 M, pat?� jej� Modern� konstrukce se �irok�m vyu�it�m plast?, Modularita a Multir�ovost (ke zbrani lze p?ipojit i gran�tomet r�e 40 mm). A nav�c je Moravsk�.

V��noru 2010 ?esk� zbrojovka vyhr�la tendr na dod�n� asi 8000 pu�ek CZ 805 v�r�i 5,56x45 pro A?R. Osmsetp?tky by m?ly nahradit legend�rn� Sa-58, kter� vydr�ely ve v�zbroji v�ce ne� p?lstolet�.

Ing. Nov�k a doc. Komenda

� Porovn�n�m konstrukce sv?tozn�m�ho samopalu UZI a n?kter�ch ve sv?t? m�n? zn�m�ch ?eskoslovensk�ch (resp. ?esk�ch) pov�le?n�ch samopal? lze zjistit dosti velkou m�ru shody. V�tomto ?l�nku jsme se pokusili odhalit jej� p?�?iny. Po?�tky p?�b?hu o kop�rov�n� spadaj� do historie ?esk�ho v�voje zbran� po roce 1945, mo�n� i do posledn�ch let 2. sv?tov� v�lky. V t�to v�lce se z?eteln? prok�zaly v�hody samopal? (tedy automatick�ch zbran� na pistolov� n�boj) a proto byly v�pov�le?n�m obdob� samopaly �iroce zav�d?ny do v�zbroje arm�d.

d�lka/velikost videa: 8sec/1,3Mb
(simulace�ANSYS)

�

�Kompenz�tor a �s?ov� brzda jsou podobn� �s?ov� za?�zen� paln�ch zbran�, kter� vytv�?� p?i v�st?elu korek?n� s�ly, eliminuj�c� ne��douc� vliv standardn? p?sob�c�ch sil od v�st?elu. Zjednodu�en? lze ?�ci, �e kompenz�tor i �s?ov� brzda omezuj� ne��douc� pohyb zbran? p?i v�st?elu. Ob? za?�zen� se um�s?uj� na �st� hlavn? zbran? a pracuj� na principu reaktivn�ho p?soben� z�hlavn? vyt�kaj�c�ch plyn?, u nich� je modifikov�n sm?r v�toku z�hlavn?, pop?. je vyu�ito p?soben� plyn? na vhodn? orientovan� funk?n� plochy. Je tedy z?ejm�, �e funkce t?chto za?�zen� se uplatn� a� pot�, co st?ela opustila hlave?.

Kompenz�tor zdvihu eliminuje zdvih �st� hlavn? p?i st?elb? s vyu�it�m zm?ny sm?ru proud?n� prachov�ch plyn? vyt�kaj�c�ch z hlavn? p?i v�st?elu. Kompenz�tor je konstruov�n tak, �e ?�st vyt�kaj�c�ch plyn? z hlavn? ot�?� ve sm?ru kolm�m k ose hlavn? vzh?ru. Vytvo?en� reakce p?sob� proti klopn�mu momentu vyvolan�mu silou od v�st?elu.�Pon?kud jinou funkci m� �s?ov� brzda, kter� je n?kdy tak� naz�v�na kompenz�tor (tlumi?)�zp?tn�ho r�zu. Z�kladn� funkce brzdy spo?�v� v�p?soben� vyt�kaj�c�ch plyn? na plochu orientovanou kolmo k�ose hlavn?, n?kter� brzdy tak� ot�?� z hlavn? vyt�kaj�c� plyny o v�ce ne� 90 stup?? a vytv�?� reakci p?sob�c� ve sm?ru osy hlavn?. S�la od brzdy p?sob� v�dy ve sm?ru osy hlavn? sm?rem dop?edu a eliminuje tedy pohyb zbran? vzad, kter� je ne��douc� nejen t�m, �e p?sob� na st?elce, ale i t�m, �e odchyluje zbra? do ne��douc�ch sm?r?.

St?elba ze zbran? vybaven� kompenz�torem zdvihu nebo �s?ovou brzdou je pohodln?j�� a m�ra pohodl� roste s balistick�m v�konem syst�mu. N?kdy to v�ak m?�e b�t pohoda jen zd�nliv�.

Od ledna 2010 tvrd�� tresty za nedovolen� ozbrojov�n�

Dr�en� st?eln�ch zbran� bez p?�slu�n�ch opr�vn?n� m?�e b�t� v�?R kvalifikov�no jako p?estupek se sazbou pokuty a� 50 000 K? nebo trestn� ?in nedovolen�ho ozbrojov�n�, do konce� roku 2009 s trestn� sazbou a� 1, resp. a� 3 roky, resp. a� 5 let odn?t� svobody.� V�souvislosti s�nov�m trestn�m z�kon�kem (z�kon ?. 40/2009 Sb.), kter� nab�v� �?innosti od 1.1.2010, do�lo i ke zm?n? v�trestn�ch sazb�ch za uveden� trestn� ?in a nav�c byly jako trestn� ?in specifikov�ny i n?kter� aktivity se zbran?mi, st?elivem a v�bu�ninami, kter� za nedovolen� ozbrojov�n� dosud pova�ov�ny nebyly.

P?ehled p?estupk? podle z�kona ?. 119/2002 Sb. o zbran�ch a st?elivu, hlava XII (�?innost od 1.2.2009).

P?estupky fyzick�ch osob na �seku zbran� a st?eliva byly k�1. �noru 2009 v �p?estupkov�m z�konu zru�eny a p?eneseny v�jin� podob? do zbrojn�ho z�kona. Zde�jsou vyjmenov�ny konkr�tn� p?estupky s�diferencovanou horn� sazbou pokuty (od� 15 000 do 50�000 K?) ; do konce ledna t.r. byla za p?estupky na �seku zbran� a st?eliva podle p?estupkov�ho z�kona jednotn� horn� sazba pokuty 15�000 K?.

V�n�sleduj�c�m p?ehledu jsou za ka�d�m p?estupkem uvedeny horn� sazby pokuty v�[hranat� z�vorce] v�des�tk�ch tis�c korun ?esk�ch.

�

V�dob�ch socialismu m?l v�civilu st?elnou zbra? na zbrojn� pr?kaz m�lokdo. Kriminalita se zbran?mi byla proto minim�ln�. Soukrom� zbran? m?li dovoleno vlastnit a dr�et jen spolehliv� jedinci, nej?ast?ji sportovn� st?elci a myslivci (ti dr�eli n?kter� zbran? na loveck� l�stek),� a tak� voj�ci a p?�slu�n�ci SNB. Tento stav pon?kud nekorespondoval s�tradicemi v�roby zbran� v�?eskoslovensku. V�dy? v 80. letech minul�ho stolet� se b�val� ?SSR pohybovala kolem 7. m�sta na sv?tov�m �eb?�?ku v�vozc? zbran� (v letech 1934 a 1935 bylo ?eskoslovensko dokonce nejv?t��m export�rem vojensk�ho materi�lu na sv?t?). V�vozy zbran� a vojensk�ho materi�lu dosahovaly v�posledn�m obdob� existence socialismu v�?esk�ch zem�ch a� 10,8 % z cel�ho ?eskoslovensk�ho exportu.��

I zbran? maj� svou historii a sv� jubilea. Relativn? ned�vno, v roce 2002, se do�ila pades�tin n�m v�em zn�m�, obdivovan� i zatracovan�, arm�dn� pistole vz. 52. Jak se vlastn? dostala na sv?t?

Celkov� pohled na pistoli vz.52

Po skon?en� 2. sv?tov� v�lky vznikly v na�� arm�d? dva odli�n� n�zorov� proudy na proveden� nov� arm�dn� pistole. Prvn� z nich (men�inov�) p?edpokl�dal, �e nov� pistole vznikne p?ekonstruov�n�m v�le?n�ho modelu pistole ?Z vz.38 (r�e 9 mm Browning kr�tk�) na v�konn� n�boj 7,62 mm Tokarev. V?t�ina tehdej��ch zbra?ov�ch specialist? nepova�ovala tento n�boj pro novou pistoli za vhodn� z d?vodu zbyte?n? vysok�ho balistick�ho v�konu a zna?n� d�lky, kter� komplikovala nejen ?e�en� rukojeti pistole. Ne�sp?ch konstrukt�ra J.Hole?ka p?i adaptaci ?Z vz.38 na n�boj Tokarev (probl�my s uzamyk�n�m zbran?) jim dal za pravdu.

Za nejvhodn?j�� n�boj pro novou arm�dn� pistoli pova�ovali odborn�ci v�eobecn? n�boj 9 mm Parabellum (9 mm Luger). Proto objednalo Ministerstvo n�rodn� obrany u ?esk� zbrojovky ve Strakonic�ch v roce 1947 v�robu prototyp? nov� pistole pr�v? v t�to r�i. Na z�klad? objedn�vky vznikly v odd?len� Franti�ka My�ky celkem t?i prototypy pistol�. Konstrukt�rem prvn�ch dvou (ozna?eny ?Z 471 a ?Z 481) byl Ji?� ?erm�k. Uzam?en� z�v?ru bylo realizov�no vyk�vnut�m hlavn? v p?�?n�m sm?ru pomoc� uzamykac�ch �eber na povrchu hlavn?, kter� zn�me z CZ 75 a jej�ch modifikac�.

Brzy nato v�ak p?i�li brat?i Jan a Jaroslav Kratochv�lov� s nov�m zp?sobem uzam?en� n�bojov� komory pomoc� dvojice uzamykac�ch v�le?k?, kter� uplatnili v konstrukci nov� pistole ?Z 482. Oba uzamykac� v�le?ky byly ulo�eny symetricky ve spodn� ?�sti hlavn? (pod n�bojovou komorou) a p?i dob?hnut� z�v?ru do p?edn� polohy byly uzamykac�m kl�nem (trnem) vytla?eny do stran (ve sm?ru kolm�m k ose hlavn?) a pevn? spojily hlave? se z�v?rem. K odem?en� z�v?ru po v�st?elu do�lo v okam�iku, kdy se v�le?ky po kr�tk�m z�kluzu hlavn? dostaly mimo plochy uzamykac�ho trnu. Tento syst�m uzam?en� p?ihl�sil Jan Kratochv�l k patentov�n� v lednu 1949 a autorstv� mu bylo p?izn�no v b?eznu 1952. Odstran?n� v�kyvn�ho pohybu hlavn? p?i uzamyk�n� p?ineslo zlep�en� p?esnosti st?elby.

2xU2 Pi-52, tj. unik�tn� (uzam?en�) uzamykac� uzel pistole vz.52

Pistole ?Z 482 byla p?epracov�na ve Vojensk�m technick�m �stavu v Praze a tak vznikl model ?Z 491. I p?es n?kter� nep?�zniv� hodnocen� byla u t�to zbran? zah�jena p?�prava s�riov� v�roby, kter� v�ak byla v kv?tnu 1950 definitivn? zastavena v souvislosti s po�adavky na unifikaci v�zbroje na�� arm�dy se Sov?tskou arm�dou a p?echodem na r�i 7,62 mm.

Z po�adavku Ministerstva n�rodn� obrany zav�st do v�zbroje ?s. arm�dy pro samopaly sov?tsk� n�boj 7,62 x 25 Tokarev vyplynula nutnost p?ekonstruovat na tento n�boj i vyv�jenou pistoli. T�mto konstruk?n�m �kolem byl v odd?len� Franti�ka My�ky pov??en Ji?� ?erm�k (pozd?j�� konstrukt�r 7,62mm samopalu vz. 58). Ji� v kv?tnu 1951 byly vyrobeny dva prototypy r�e 7,62 mm, ozna?en� ?Z 513, a v z�?� 1951 prob?hly zkou�ky. Po �prav�ch a dal��ch zkou�k�ch v dubnu 1952 byla 17. kv?tna 1952 na z�klad? v�nosu ministra n�rodn� obrany pistole ?Z 513 zavedena do v�zbroje na�� arm�dy pod ozna?en�m 7,62 mm pistole vz. 52. Jej� v�roba prob�hala v pades�t�ch letech (1952 � 54) v ?esk� zbrojovce ve Strakonic�ch. Vyrobilo se v�ce ne� 200 000 ks, co� je z dne�n�ho pohledu �ctyhodn� mno�stv�. Men�� mno�stv� bylo dod�no i do zahrani?�.

Vedle zn�m� standardn� verze na n�boj 7,62 x 25 Tokarev byly omezen? vyr�b?ny i verze pro cvi?n� n�boj se z��en�m �st�m hlavn? a verze pro st?elbu n�boji r�e .22 (excentricky ulo�en� hlave?). Po roce 1989 vznikla (pro komer?n� �?ely) i verze Pi-52 na n�boj 9 mm Luger (s v�m?nnou hlavn� v t�to r�i). Pistole se tak po mnoha desetilet�ch symbolicky vr�tila ke sv� p?vodn� r�i.

Hlave? pistole vz.52

B?hem dal��ch let byly v arm�d? pou�it� pistole ve Vojensk�m oprav�rensk�m z�vod? v Moldav? nad Bodvou na v�chodn�m Slovensku podrobeny oprav�m (v�m?na vadn�ch d�l? na hranici �ivotnosti, obnova povrchov� ochrany � ?ern?n�, na rozd�l od origin�ln�ho fosf�tov�n�). Tyto zbran? jsou ozna?eny vyra�en�m symbolem VOZ, u n?ho� m?�e b�t i letopo?et.

I kdy� ve v�razn? men��ch po?tech ne� d?�ve, byla pistole vz.52 i v roce 2002 st�le zavedena ve v�zbroji na�� arm�dy. Na po?�tku 80. let byla zah�jena obm?na Pi-52 za nov? zavedenou pistoli vz.82, ta v�ak nebyla z ?ady d?vod? ani na p?elomu tis�cilet� zcela ukon?ena. Pistole vz. 52 tak definitivn? skon?ila sv� p?soben� v arm�d? a� b?hem n?kolika dal��ch let, nebo? ve v�zbroji nov? budovan� profesion�ln� arm�dy se s n� ji� nepo?�talo.

Vy?azovan� pistole z arm�dy byly uvoln?ny pro civiln� trh a jako mal� ru?n� �kan�ny� se staly ko?ist� mnoha sb?ratel? a obdivovatel? zbran�, kte?� d�vaj� p?ednost vy���m balistick�m v�kon?m. Se �ir��m roz��?en�m do sv?ta po r.1990 ud?lala pistole vz.52 vr�sky na ?ele nejednoho v�robce osobn�ch balistick�ch ochran (tzv. nepr?st?eln�ch vest), kter� musel p?ehodnotit sv?j postoj ke komplexn� ochran? proti pistol�m a revolver?m. Pistole s origin�ln�mi vojensk�mi n�boji s ocelov�m j�drem (v civiln�m sektoru se jedn� o zak�zan� st?elivo) je toti� mezi kr�tk�mi zbran?mi nedosti�n� v prob�jen� ?ehokoliv. Je to d�no jednak relativn? malou r�� st?ely, jednak jej� vysokou po?�te?n� rychlost�. Pistole vz.52 se tak stala jak�msi etalonem, podle n?ho� je hodnocena extr�mn� odolnost balistick�ch ochran a jin�ch p?ek�ek proti kr�tk�m kulov�m zbran�m. Po roce 1989 se pistole symbolicky vr�tila ke sv� p?vodn� r�i, kdy� se objevily na trhu v�m?nn� hlavn? v r�i 9 Luger.

B?hem sv� pades�tilet� �ry prok�zala Pi-52 sv� kvality. Cen?na byla zejm�na jednoduchost konstrukce, snadn� ovladatelnost a v�konnost, ale i funk?n� schopnost ve zt�en�ch vojensk�ch podm�nk�ch. Ur?it�m probl�mem byl poddimenzovan� uzamykac� uzel a z toho vypl�vaj�c� n�zk� �ivotnost zbran?. V minulosti bylo rovn?� zaznamen�no n?kolik hav�ri� zbran?, kter� jsou v�ak vzhledem k obrovsk�mu mno�stv� pou��van�ch zbran� zanedbateln�m vzorkem. Samotn� u�ivatel� pistole � voj�ci si tak� ?asto st?�ovali na to, jak je t?�k� a jak se s n� �patn? st?�l�. Kdo se v�ak nau?il �trefovat s dvaapades�tkou�, zvl�dl i jinou pistoli bez v?t��ch probl�m?.

I kdy� podle zbra?ov�ho v?ku je pistole vz. 52 ji� nejm�n? prababi?kou, neupadla v zapomn?n�. Jej� osudy se tak v mnoh�m podobaj� osud?m na�eho vojensk�ho automobilu PV3S. I p?es ?adu v�hrad k jej�m vlastnostem a ?etn�m pokus?m o jej� vy?azen�, vydr�ela ve v�zbroji arm�dy mnoho desetilet� a prok�zala arm�d? dobrou slu�bu. Za?adila se tak (alespo? v na�ich kraj�ch) po boku pistol� M 1911, P-08, Walther P 38, TT aj. do skupiny zbra?ov�ch legend, na kter� nelze zapomenout.

_____________________________________

Z�kladn� TTD pistole vz. 52:
- d�lka pistole 211 mm,
- d�lka hlavn? 120 mm,
- d�lka z�m?rn� 166,5 mm,
- hmotnost pistole 950 g, (bez n�boj?)
- hmotnost pistole 1040 g, (s pln�m z�sobn�kem s 8 n�boji)
- po?�te?n� rychlost 480 m/s,
- maxim�ln� dolet st?ely 1800 m.

Na z�v?r je�t? uve?me dobov� text z literatury [4], up?es?uj�c� vojensk� pou�it� zbran?: "�?el pistole: 7,62 mm pistole vz.52 je zbra? ur?en� k boji zbl�zka (na d�lku do 50 m). Slou�� k napaden� nep?�tele, k vlastn� obran? a k boji mu�e proti mu�i".

Pou�it� literatura:
[1] Popel�nsk�,L.: ?eskoslovensk� automatick� zbran? a jejich tv?rci. Na�e vojsko, Praha 1999.
[2] Skramou�sk�,J. � Badal�k,V. � aj.: ?eskoslovensk� pistole 1918 � 1985. ARS-ARM, Praha 1996.
[3] ?erm�k,J.: ?ty?icet let konstrukt�rem zbran� 1946 � 1986. ARDENT, Brno 1999.
[4] D?l-51-19: Stru?n� p?ehled materi�lu d?lost?eleck�ho vyzbrojov�n�. MNO, Praha 1967.

Zpracov�no podle ?l�nku ABRAH�MOVINY PISTOLE vz. 52 autor? prof.Ing. Lubom�ra POPEL�NSK�HO, DrSc. a doc.Ing. Jana KOMENDY, CSc., uve?ejn?n�ho ve St?eleck� revui ?. 6/2002 (upraveno, dopln?no).

Perokresba pistole vz.52

�

Hlavn� i vedlej�� ?�sti pistole vz.52

�

Jsem dr�itelem zbrojn�ho pr?kazu a p?i silni?n� kontrole Polici� ?R mi bylo nam??eno za volantem 1,16 promile alkoholu v krvi. Jak jsem se pozd?ji dozv?d?l, nad 1,00 promile alkoholu v krvi se jedn� o trestn� ?in. Budou m�t n�sleduj�c� ud�losti ohledn? tohoto ?inu vliv na dr�en� m�ho zbrojn�ho pr?kazu ?

J�zda pod vlivem alkoholu nad 1 promile (tj. 1 g/kg t?lesn� hmotnosti)�je skute?n? trestn�m ?inem (viz � 201 trestn�ho z�kona�- ohro�en� pod vlivem n�vykov� l�tky). K dr�en� zbrojn�ho pr?kazu je t?eba splnit mj. i podm�nku bez�honnosti a spolehlivosti. Zjednodu�en? ?e?eno, bez�honnost, resp. �honnost se vztahuje k trestn�m ?in?m, spolehlivost, resp. nespolehlivost p?edev��m k p?estupk?m. P?i ur?it�ch probl�mech s alkoholem v r�mci zbrojn�ch i nezbrojn�ch aktivit lze tak p?ij�t i o zbrojn� pr?kaz.

�

d�lka/velikost videa: 14sec/0,7Mb
rychlost: 10 000 fps

Chladn� nest?eln� zbran?,� tj. zbran? bodn�, se?n�, �dern� aj. nejsou v�?R nijak regulov�ny a mohou b�t dr�eny (na rozd�l od jin�ch zem�) i na ve?ejnosti bez jak�chkoliv z�sadn�ch omezen�.

Zbra?ov� syst�my s okrajov�m z�palem r�e 22 LR (Long Rifle) - nap?. malor�ky - se ?ad� k syst�m?m men��ch balistick�ch v�kon? (�s?ov� energie kolem 150 a� 200 Joul?).